Daňová poradna: Daňová uznatelnost zaměstnaneckých benefitů

10.08.2010 | , Firemnifinance.cz
FIREMNI FINANCE - NEPOUŽÍVAT


Krize pomalu odeznívá a firmy opět začínají přemýšlet o zaměstnaneckých benefitech. Jaká je jejich daňová uznatelnost?

Daňová uznatelnost příspěvku na dovolenou

Otázka: Prosím o informaci, za jakých podmínek a zda vůbec je daňově uznatelný náklad příspěvek na dovolenou-zotavenou pro zaměstnace.

Odpověd: Příspěvek na dovolenou pro zaměstnance by byl daňově uznatelný pouze v případě jeho začlenění do kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. V tom případě by ale zaměstnanec musel z příspěvku zaplatit i sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmů. Výhodnější je varianta nedaňového nákladu (například příspěvek vyplacený z fondu FKSP tvořeného ze zisku) - pak je příspěvek pro zaměstnance osvobozený až do celkové výše 20 tis. Kč za rok.


Daňová uznatelnost pitného režimu na pracovišti

Otázka: Prosím o informaci, jak zaúčtovat zákonem stanovený pitný režim na pracovišti? Jde to do klasické reprezentace 513?

Odpověd: Pokud jde o pitný režim v horkých provozech, kdy je zaměstnavatel povinen zajistit zaměstnancům vhodné podmínky k práci (nařízení vlády k ochraně zdraví při práci), jsou ochranné nápoje daňovým nákladem - např. účet 501 případně 527. I v případě, že nejde o horký provoz může zaměstnavatel zahrnout do daňových nákladů balenou pitnou vodu poskytnutou na pracoviši (neslazenou), v souladu se zákonem 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Ostatní nápoje, např. slazené minerálky se účtují na účet 513.


Jaké další firemní benefity jsou daňově uznatelné

Otázka: Chci se zeptat na to, jaké jsou daňově uznatelné (i daňově neuznatelné) firemní benefity / výhody od zaměstnavatelů pro své zaměstnance.

Odpověd: Základní informace k zaměstnaneckým benefitům lze najít v §6, §24 a §25 zákona o daních z příjmů.

Například odst. 9 § 6 zákona o daních z příjmů
Od daně jsou dále osvobozeny
a) nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců...
b) hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů,
c) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,
d) nepeněžní plnění poskytovaná z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce; pokud jde však o poskytnutí rekreace včetně zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za kalendářní rok. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance,
e) zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek,
...
g) hodnota nepeněžních darů poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb...
...
o) příjmy do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z fondu kulturních a sociálních potřeb,...
p) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem, částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let; v úhrnu však maximálně do výše 24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Sjednejte si penzijní připojištění v prodejním centru.

Například odst. 2 § 24 zákona o daních z příjmů
Výdaji (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů jsou
...
j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na
3. provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdaje (náklady) spojené s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací zaměstnanců, pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele,
4. provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a) při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin...
5. práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy,
...
zo) výdaje (náklady) vynaložené poplatníkem s příjmy podle § 7 na uhrazení úhrad za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, které souvisí s podnikatelskou nebo jinou samostatně výdělečnou činností poplatníka, nejvýše však 10 000 Kč. U poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč.

Pokud se chcete zeptat na konkrétní benefit, ptejte se v naší daňové poradně.