První místo v žebříčku podnikatelských rizik patří letos ve většině odvětví riziku regulace a shody se zákonnými požadavky. Vyplývá to z pravidelného průzkumu Business Risk Report společnosti Ernst & Young pro rok 2010. Souvisí to s všeobecnou nejistotou, která se s uplatňováním regulačních požadavků pojí. Respondenti průzkumu se shodují, že nejistota v regulaci zásadně omezuje proces strategického rozhodování firem.
Nedostatečný přístup k úvěrovým prostředkům a pokračující nízký výkon hospodářství v některých částech světa představují další nejčastěji zmiňovaná rizika. Využití potenciálu schopných pracovníků zaznamenalo tento rok mezi riziky výrazný vzestup, stejně jako působení podniků na rozvíjejících se trzích. Nově se společnosti v letošním hodnocení obávají fenoménů společenské přijatelnosti a společenské odpovědnosti firem.
„Přestože většina firem již překonala to nejhorší období, o čemž svědčí rostoucí zájem o talentované pracovníky i zvýšená pozornost, kterou věnují investicím do rozvíjejících se trhů, i nadále se na druhém místě žebříčku umístilo riziko související s dostupností úvěrů a na třetím pak strach z návratu recese,“ říká Jan Fanta, partner Ernst & Young zodpovědný za podnikové poradenství a řízení rizik v České republice. „Společnosti by nyní každopádně neměly potenciální rizika podceňovat a věnovat jejich řízení odpovídající pozornost.“
Žebříček 10 hlavních rizik v roce 2010
(pořadí z roku 2009 je uvedeno v závorkách)
1. Regulace a shoda se zákonnými požadavky (2)
2. Nedostatečný přístup k úvěrovým prostředkům (1)
3. Pomalé oživení nebo návrat recese (3)
4. Využití potenciálu schopných pracovníků (7)
5. Rozvíjející se trhy (12)
6. Snižování nákladů (6)
7. Netradiční hráči (5)
8. Radikální ekologizace (4)
9. Rizika společenské přijatelnosti a společenské odpovědnosti firem (-)
10. Realizace aliancí a transakcí (8)
Rozdílné důsledky pro jednotlivá odvětví
Zpráva monitoruje také odlišnosti v zastoupení klíčových rizik napříč jednotlivými odvětvími. Nejvýznamnější podnikatelská rizika pro rok 2010 souvisejí s oblastí regulace a dodržováním zákonných požadavků a dozvuky celosvětové finanční krize. Velké pozornosti ze strany politických činitelů a přílišným regulačním požadavkům čelí odvětví správy majetku, bankovnictví a v o něco menší míře také pojišťovací sektor. Ropný a plynárenský průmysl, nemovitosti a zpracovatelé rud či výrobci kovů se zase potýkají s omezováním státních výdajů spojeným se snahou posílit rozpočty. Subjekty působící ve veřejném sektoru jsou navíc vystaveny rozhodnutím, která politici činí pod tlakem.
Společenská přijatelnost spolu se společenskou odpovědností firem jsou vnímány jako zásadní rizika ve správě majetku a v bankovnictví, „řízení plánování a riziko přijetí veřejností“ představuje hrozbu pro odvětví paliv a energií, „všeobecný souhlas s provozem podniku“ působí problémy zpracovatelům rud a výrobcům kovů, zatímco odvětví technologií, telekomunikací a veřejný sektor nejčastěji limitují jiná rizika, která v žebříčku deseti nejvýznamnějších rizik vůbec nefigurují.
I v dopadech nedostatečné dostupnosti úvěrových prostředků, tedy druhého nejvýznamnějšího rizika, existovaly mezi jednotlivými odvětvími podstatné rozdíly. Ty se přitom pohybovaly od „problémů úvěrové kvality“ v bankovnictví, přes „finanční otřesy“ v pojišťovnictví až po „přístup ke kapitálu“ v rámci odvětví paliv a energií a zpracovatelského průmyslu. Společnosti z oblasti biotechnologií řeší širší problém s dostupností kapitálu a jeho rozdělováním, zatímco veřejné služby trápí spíše otázka neúspěšného řízení dluhu a fiskální politiky.