Skutečnost je ale taková, že tři ze čtyř inkriminovaných rozhodnutí ÚOHS nabyla znovu právní moci poté, co Nejvyšší správní soud vyhověl kasační stížnosti ÚOHS, a proto úroky nemohou být nyní zaplaceny. Příslušné soudy totiž neshledaly pochybení ze strany ÚOHS.
Pouze v případě kartelu stavebních spořitelen z dubna 2007, kdy sankce ve výši 55 milionů korun již byla antimonopolním úřadem pokutovaným společnostem navrácena, není vyloučeno, že Nejvyšší správní soud potvrdí názor Krajského soudu o povinnosti zaplatit tentokrát i úroky.
K otázce vracení úroků z pokut si ÚOHS vyžádal stanovisko Ministerstva financí. Podle něj by ÚOHS neměl postupovat podle zákona o správě daní a poplatků, tj., platit úrok ve výši reposazby zvýšené o čtrnáct procentních bodů, ale nahradit účastníkům řízení pouze prokazatelnou škodu, která jim uhrazením pokuty vznikla. V žádném případě nelze tedy hovořit o stamilionech korun, které Úřad pro ochranu hospodářské soutěže musí na úrocích uhradit.