V první fázi by měl vyrůst jez v Prostředním Žlebu, který by stál asi čtyři miliardy korun, částečně hrazených z evropských fondů. "Labe je součástí transevropské sítě, takže možnost získat peníze z EU je poměrně veliká," uvedl mluvčí Ředitelství vodních cest Václav Straka. Opatrněji se mluví o druhém jezu, který by měl poté vyrůst v Krásném Březně. Obě stavby by spolu s úpravami dna a revitalizací řeky mohly stát až 20 miliard korun, přiznávají zastánci jejich stavby.
Termíny začátku výstavby si zatím Ředitelství vodních cest netroufá odhadnout. V procesu je nyní posuzování vlivu stavby na životní prostředí EIA, pak přijde na řadu stavební povolení. K jeho získání jsou nutné výjimky ministerstva životního prostředí, které dosud stavbu blokovalo. ŘVC i ministerstvo dopravy proto vkládají naději do nového vedení MŽP, které ovládla ODS. Výstavba jezu na Labi se stala jednou z dopravních priorit v koaliční smlouvě.
Odpůrci jezů argumentují nejen znehodnocením řeky a jejího okolí, ale také nesmyslností celé investice. Doprava na řece totiž dlouhodobě klesá, od konce 80. let se snížila ze tří milionů tun přepravovaného nákladu ročně až na šestinu. Denně po řece projede zhruba stejné množství zboží, které by uvezl jeden nákladní vlak.
Zpráva převzata z ČTK.