V roce 2011 skončí omezení volného pohybu v Německu a Rakousku

Volný pohyb osob zabezpečuje právo občanů usazovat se, pracovat, podnikat a žít v jakékoliv jiné členské zemi. Zahrnuje především volný pohyb pracovníků a volný pohyb podnikatelů (tzv. svoboda usazování), dále také volný pohyb studentů, důchodců, rentiérů čili pohyb osob nesvázaných s výkonem ekonomické činnosti.

Volný pohyb služeb spočívá v právu podnikatele z jednoho členského státu (ČS) poskytovat na území jiného členského státu dočasně a příležitostně služby, a to na základě oprávnění získaného v zemi původu (místa podnikání), aniž by se tento podnikatel musel v hostitelské zemi usadit (založit podnik, živnost).  Jedná se o články 49–55 Smlouvy o založení Evropského společenství a články 56–62 Smlouvy o fungování EU.

Poskytování služeb v sektorech pokrytých přechodnými obdobími je doposud možné výhradně na základě smluv o dílo mezi dvěma firmami. V odvětvích, na něž se vztahuje přechodné období pro volný pohyb služeb v Německu, je vysílání pracovníků upraveno bilaterálními dohodami, které Německo podepsalo s většinou středoevropských a východoevropských zemí na začátku devadesátých let (např. Dohoda mezi Českou republikou a Německem o vysílání pracovníků). Tyto dohody stanoví horní limity počtu pracovních povolení (kontingenty) stanovené německými úřady pro jednotlivá odvětví a země.

Více na www.amsp.cz/soucasna-situace-na-nemeckem-pracovnim-trhu-a-jeho-vyvoj-po.

Zpráva převzata z Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.