Evropské podniky hledají rozvoj globální konkurenceschopnosti na východě – asie určuje nový směr světové ekonomiky

Česká republika, člen Evropské unie, je jedním z nejstabilnějších a nejvíce prosperujících postkomunistických států střední a východní Evropy. Nachází se v srdci Evropy a z hlediska obchodu je charakteristická poměrně nízkými náklady a vysoce kvalifikovanou pracovní silou, což je jasná volba pro zahraniční investice. Malá, otevřená a exportně orientovaná česká ekonomika rostla v letech 2005 – 2007 o více než 6 procent ročně a v roce 2008 o 2,3 procenta.

Konzervativní český finanční systém zůstal i v roce 2009 relativně zdravý. Přesto reálná ekonomika v loňském roce poklesla o 4,1 procenta, především z důvodu značného poklesu vnější poptávky (zdroj: CIA World Factbook).

V posledních letech je Česká republika významným zahraničním působištěm západních firem – a to jak v oblasti výroby a stojírenství, tak v oblasti služeb. K největším firmám, které sem přemístily svůj provoz, patří DHL a Accenture. Jak velkou hrozbu pro nás tedy představuje Asie a její schopnost spojovat vysokou kvalifikaci a nízké náklady?

Není pochyb o tom, že se střetáváme s vážnou konkurencí

„Cenově se s Čínou nemůžeme srovnávat, tady je všechno dražší,“ říká generální ředitel českého výrobního koncernu. „Rozhoduje investor. My nemůžeme nic dělat. Více než 20 let jsme měli cementárnu v Súdánu. Investor chtěl, abychom tam vybudovali další, ale Číňané byli o 40 % levnější. Ptali se nás: ‚Nemůžete s tím něco udělat?‘ Ale my opravdu nemůžeme. Jsme bezmocní.“

Vzhledem k relativně nízkým výdajům na výzkum a vývoj, (1,4 % HDP oproti 2,5 % v Německu a 1,5 % v Číně, podle celosvětové předpovědi budoucího financování v roce 2010 časopisu Battelle/R&D Magazine) rovněž existují oprávněné obavy, že Češi nebudou schopni konkurovat asijským inovacím.

„Máme sice oddělení výzkumu, ale nemůžeme investovat velký objem finančních prostředků, tudíž nejsme schopni konkurovat. Také rozpočet naší vlády na výzkum je velmi malý. Asie má přebytky a my jsme v deficitu,“ dodává generální ředitel.

Jiný podnikový ředitel vidí konec západní a japonské hegemonie v oblasti výzkumu a vývoje. „Asijské státy jsou v oblasti inovací značně napřed. V 90. letech jsem byl v Malajsii, kde už v té době vyráběli japonské videokamery a elektroniku. Čína umí vyrábět vysokorychlostní vlaky. Západ už dávno není centrem inovací.“

Jak mohou Češi tyto hrozby změnit v příležitosti?

Jednou možností je stavět na tradičních dobrých kontaktech se střední Asií a Dálným východem. Česká republika a ostatní východoevropské země mají v této oblasti díky své historii ideologickou výhodu oproti svým západním protějškům.

„V některých zemích máme reference, určitě tam nejsme nováčci a Česká republika má v tomto regionu dobré jméno,“ říká ředitel nejmenovaného podniku. „Jde o kontakty z dob socialismu; kambodžský král studoval v České republice! Na Filipínách jezdily české tramvaje řadu let, byly skvělé a vydržely, teď je chtějí nahradit něčím, co bude stejně kvalitní.“

Další silnou stránkou Čechů je otevřenější přístup k cizím jazykům. Východoevropané častěji hovoří více jazyky, schopnost dorozumět se cizí řečí je dnes mnohem důležitější než dřív.

Vzájemné vztahy České republiky s menšími asijskými zeměmi jako např. Vietnamem a Kambodžou však současně ohrožuje nástup větších trhů, jakým je Čína.

„V 90. letech minulého století jsme dodávali naše zboží do Vietnamu a Kambodži. Protože to byly socialistické země, měli jsme tradiční obchodní vztahy. Pokud si chce Vietnam v dnešní době objednat to samé zboží, bojujeme s čínskou nabídkou, které cenově nemůžeme konkurovat. Cementárny z Číny jsou o 30 nebo dokonce 40 procent levnější,“ říká pesimisticky ředitel strojírenské firmy.

Přesto je rozvoj Asie z hlediska globální ekonomiky vnímán pozitivně. Nové bohatství znamená novou kupní sílu zákazníků – a nové trhy. Ředitel strojírenské firmy dodává: „Čína je teď velmi rozvinutá – všechny malé domky byly zbourány kvůli mrakodrapům plných lidí, kteří mají dostatek peněz na jídlo v restauraci a nákup auta. Ve Vietnamu nebyla ještě před dvaceti lety elektřina. Je pravděpodobné, že v budoucnosti k nám budou obyvatelé Číny a Dálného východu jezdit utrácet.“

Nejdůležitější silné stránky České republiky

• Geografická poloha – Češi mají dobré obchodní vztahy nejen s EU a Dálným východem, ale také s Ruskem a středoasijskými zeměmi, jako je na zdroje bohatý Kazachstán. Přítok a odtok přímých zahraničních investic tedy pravděpodobně zůstane diverzifikovaný.
• Historie – ideologicky spřízněný vztah se zeměmi Dálného východu.
• Kultura – otevřenost, schopnost myslet a podnikat ve více jazycích.
• Široká ekonomická základna – průmysl tvoří cca 39 % HDP, služby 59 %.

Potenciální hrozby pro českou ekonomiku

• Ztráta konkurenční výhody jako místa, kam je směřována zahraniční výroba a služby.
• Nižší schopnost konkurovat v oblasti inovací, relativně nízké výdaje na výzkum a vývoj.