SOCR ČR odeslal stížnost na zákon o významné tržní síle k Evropské komisi

Uvedený zákon není podle této stížnosti zpracované advokátní kanceláří PIERSTONE a právního rozboru SOCR ČR v souladu s principy Smlouvy o fungování Evropské unie. Zákazy a omezení vyplývající ze zákona o tržní síle totiž podle SOCR ČR zásadním způsobem diskriminují výhradně obchodní subjekty s takzvanou významnou tržní silou.

„Zákon č. 395/2009 Sb. obsahuje mnoho nejasností a chyb, ale prokazatelným rozporem s právem EU je fakt, že mj. zavádí právní domněnku, že odběratel má významnou tržní sílu na základě čistého obratu vyššího než pět miliard korun“ říká Ing. Zdeněk Juračka, prezident SOCR ČR.

Tato hranice ale není opodstatněna jakýmkoliv objektivním kritériem. Nebyly provedeny žádné ekonomické analýzy ani statistická zjišťování, která by odůvodnila stanovení hranice právě v této výši. Odběratelé, na které se vztahuje tato domněnka, nejsou tak posuzováni podle obecných kritérií stanovených v § 3 odst. 2 uvedeného zákona, ale zákon se na ně vztahuje automaticky, bez ohledu na jejich odběratelsko-dodavatelskou síť. Tito dodavatelé jsou tak nuceni se domněnce aktivně bránit a prokazovat, že významnou tržní sílu nemají. Vzhledem k vágnosti kritérií v zákoně o tržní síle lze předpokládat, že vyvrácení domněnky bude velmi složité, ne-li nemožné.

Z analýzy, kterou pro SOCR ČR zpracovala advokátní kancelář PIERSTONE, navíc vyplývá, že využití pouhého hlediska obratu při posuzování postavení na relevantním trhu bylo již dávno překonáno i v rámci posuzování dominantního postavení na trhu v rámci soutěžního práva, a stanovení povinností na základě obratu tak není ničím legitimováno a je zcela účelové. Je-li pak cílem zákona ochrana dodavatelů produktů, nesouvisí tato ochrana nijak s obratem odběratelů. Celkový obrat odběratele nemá nikdy automaticky vliv na jeho vztahy s dodavateli. Stanovení této hranice zákonem tak nespadá pod dovolenou výjimku EU ze zákazu rozdílného zacházení.