Česká veřejnost o životním prostředí

S životním prostředím v České republice jsou velmi spokojena 4 % a spíše spokojeno 53 % dotázaných. Ještě větší spokojenost s životním prostředím panuje v místě bydliště dotázaného, kde je velmi spokojeno 11 % a spíše spokojeno 55 % oslovených občanů.

Spokojenost s životním prostředím v okolí bydliště v posledním výzkumu poklesla, ale až další šetření ukážou, zda se jedná o počátek trendu či pouze meziroční výkyv. Naproti tomu u životního prostředí v celé České republice se o dlouhodobém trendu rostoucí spokojenosti již hovořit dá.

Při vzájemném porovnání regionu zjistíme, že spokojeni s životním prostředím ve svém bydlišti jsou statisticky významně častěji lidé ze severovýchodu (Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj) a jihovýchodu (Vysočina a Jihomoravský kraj) České republiky a lidé ze střední Moravy. Naopak nespokojenost častěji vyjadřovali lidé z Moravskoslezska a ze severozápadu Čech (Karlovarský a Ústecký kraj). S kvalitou životního prostředí v bydlišti jsou výrazně spokojenější obyvatelé vesnic, naopak méně spokojeni jsou lidé z velkých měst.

Předmětem zájmu květnového výzkumu byly rovněž globální problémy životního prostředí. Mezi hodnocenými položkami se nacházela rozličná témata typu: ohrožení biodiverzity a existenčních problémů přežití v prostředí, jako je například vyčerpání zdrojů surovin nebo nedostatek pitné vody, a v neposlední řadě rizika bezprostředně podmíněná lidskou činností reprezentovaná provozem jaderných elektráren či pěstováním geneticky upravených potravin.

U všech položek tvořili většinu dotázaní, kteří je považují za závažný problém. Nejméně přesvědčivé jsou v tomto ohledu výsledky u provozu jaderných elektráren, kde součet odpovědí „velmi závažný problém“ a „dosti závažný problém“ činil 47 % a součet odpovědí „málo závažný problém“ a „vůbec to není problém“ 43 %. Nejčastěji se respondenti nedokázali vyslovit v otázce pěstování geneticky modifikovaných potravin, odpověď „nevím“ uvedla v tomto případě celá pětina účastníků výzkumu. Za nejzávažnější ohrožení je považováno znečištění pitné vody (93 % „velmi + dosti závažný problém“), hromadění odpadu (92 %) a nedostatek pitné vody (90 %). Nedostatek pitné vody je navíc nejčastěji označován jako „velmi závažný problém“ (61 %). S malým odstupem následuje úbytek deštných pralesů (85 %), úbytek druhu (83 %), vyčerpání zdrojů surovin (83 %) a znečišťování půdy (81 %). S větším odstupem se pak řadí přelidnění (67 %), globální oteplování (64 %), pěstování geneticky upravených potravin (50 %) a jako poslední již zmiňované jaderné elektrárny (47 %).