Hasiči se těší největší důvěře ve všech zemích, které se výzkumu zúčastnily. Reputace duchovenstva a marketingových odborníků v mezinárodním měřítku utrpěla značný pokles a důvěra v politiky se opět snížila. A přestože bankéřům se na mezinárodní scéně podařilo získat část ztracené důvěry zpět, v České republice zatím stále ztrácejí.
Navzdory tomu, že celosvětově není finanční krize zdaleka u konce, bankéři získávají ztracené body zpátky. Loni jim v Evropě a USA věřilo pouze 37 % obyvatel, letos je to už 42 %. Přesto se výsledky na národní úrovni dost liší. Němci (57 %), Švédové (56 %) a Poláci (54 %) důvěřují bankéřům nejvíc, v Itálii (24 %), Francii (27 %) a Rumunsku (28 %) se jejich povolání těší o poznání menší důvěře. V České republice jsou na tom s 52 % důvěrou relativně dobře, i když si oproti loňskému roku o šest procentních bodů pohoršili.
Politici jsou poslední
V České republice více než polovina respondentů vyjádřila nedůvěru pracovníkům v reklamě, duchovenstvu, novinářům, manažerům velkých podniků a politikům.
Stejně jako v minulých letech, politici zaujímají v žebříčku nejnižší příčku. Navíc jejich rating v porovnání s předchozím rokem ještě klesl – na mezinárodní úrovni o 4 % na 14 %, v České republice na pouhých 10 %, takže se blíží nejméně důvěryhodným italským politikům, kterým letos vyjádřilo důvěru pouhých 7 % obyvatel. Nejlépe jsou na tom politici ve Švédsku, kde jim věří čtvrtina občanů.
Staří versus mladí
Důvěra v duchovenstvo, zaměstnance pošt, učitele a odbory převládá u vyšších věkových skupin; mezi lidmi od 50 do 99 let věří kněžím 56 %, mezi mladšími (14 – 29 let) je to pouze 35 %. V ostatních případech jsou starší lidé méně důvěřiví, nejmarkantnější je to u organizací na ochranu životního prostředí, které mají důvěru 71 % mladších lidí (14 – 29 let), ale pouze necelých 54 % starších (50 – 99 let).