Vyšší sazba daně, přesto odvedou státu méně

Jak si ukážeme na příkladu Slovenska a Česka je porovnání daňové zátěže v jednotlivých zemích pouze dle daňových sazeb poměrně nepřesné. Na výši daňové povinnosti mají vliv další důležité aspekty, např. možnost uplatnění slev na dani či nezdanitelných položek, způsob výpočtu daňové povinnosti či položek snižujících daňový základ.

Kde jsou nižší daně než v Česku?

Česko spolu se Slovenskem patří mezi jediné dvě členské země OECD, kde je zavedena rovná sazba daně z příjmu fyzických osob. V EU je však ještě rovná sazba daně zavedena v Bulharsku (10%). V ostatních zemích OECD či EU je zavedeno progresivní zdanění, kdy s rostoucím příjmem se zvyšuje daňová sazba. Nelze však zjednodušeně tvrdit, že rovná sazba daně automaticky znamená nižší daňovou povinnost. V Mexiku, Koreji, Japonsku, Švýcarsku či Irsku odvedou občané pobírající průměrnou mzdu na dani z příjmu fyzických osob méně než v Česku. V některých vyspělých zemích světa se dokonce daň z příjmu fyzických osob neplatí (např. v Andoře, San Marinu, Kataru či Saudské Arábii). U velmi nadprůměrných mezd se však již projevuje efekt rovné sazby daně a zdanění v Česku či Slovensku je u těchto občanů nižší než v ostatních členských zemích OECD. V tomto ohledu je rovná sazba daně motivujícím faktorem k vyšším příjmům.

Zdanění na Slovensku je nižší než v Česku

Na Slovensku byla rovná sazba daně zavedena o několik let dříve než v Česku. Jistě není bez zajímavosti, že daňová povinnost občanů je na Slovensku nižší i při vyšší sazbě daně. Důvodem je rozdílný daňový základ pro výpočet daně. Zatímco v Česku je daňovým základem superhrubá mzda (tj. hrubá mzda zaměstnance zvýšená o pojistné placené jeho zaměstnavatelem), tak na Slovensku je daňovým základem pouze hrubá mzda zaměstnance.

• Výpočet čisté mzdy v Česku (u svobodného, bezdětného zaměstnance s hrubou mzdou 25 000 Kč)

  Hrubá mzda	25 700 Kč
  Zdravotní pojištění placené zaměstnancem (25 700 Kč ? 4,5 %)	1 157 Kč
  Sociální pojištění placené zaměstnancem (25 700 Kč ? 6,5 %)	1 671 Kč
  Daň z příjmu fyzických osob (34 500 Kč ? 15 %)	5 175 Kč
  Sleva na poplatníka	2 070 Kč
  Záloha na daň z příjmu fyzických osob (5 175 Kč – 2 070 Kč)	3 105 Kč
  Čistá mzda (25 700 Kč – 1 157 Kč – 1 671 Kč – 3 105 Kč)	19 767 Kč

• Výpočet čisté mzdy na Slovensku (u svobodného, bezdětného zaměstnance s hrubou mzdou 1 000 €)

  Hrubá mzda	1 000 €
  Zdravotní pojištění placené zaměstnancem (1 000 € ? 4 %)	40 €
  Sociální pojištění placené zaměstnancem (1 000 € ? 9,4 %)	94 €
  Nezdanitelná položka na poplatníka	335,48 €
  Záloha na daň z příjmu fyzických osob ((1 000 € – 94 € – 40 €) – 335,48 €) ? 19 %)	100,80 €
  Čistá mzda (1 000 € – 94 € – 40 € – 100,80 €)	765,20 €

Názorně jsme si vypočítali u občana pobírajícího stejnou mzdu v Česku a na Slovensku, že zdanění na Slovensku je nižší. V Česku odvede zaměstnanec s příjmem 25 700 Kč na dani z příjmu fyzických osob 3 105 Kč (tj. 11,3 % z hrubé mzdy). Na Slovensku odvede občan s příjmem 1 000 € (cca. 25 700 Kč) 100,80 € (tj. 10,08 %). V Česku i na Slovensku jsou tedy poměrně nízké odvody na dani z příjmu fyzických osob. V obou zemích jsou však současně velmi vysoké odvody na pojistném. Celkové zdanění práce je tak v Česku a Slovensku pouze mírně podprůměrné.

Nízké zdanění i při progresivním zdanění

V některých vyspělých zemích OECD s progresivním zdaněním je zavedena nulová sazba daně. Takové zdanění je zavedeno i u našich sousedů (v Rakousku i Německu). Občané s podprůměrnými příjmy tak odvedou na dani z příjmu méně než v Česku či Slovensku, kde je zavedena rovná sazba daně. V Německu se daň neplatí do příjmu ve výši 8 000 € za rok, v Rakousku dokonce do příjmu ve výši 12 000 € za rok. Při příjmu tisíc euro je tak efektivní zdanění v Rakousku i Německu nižší než v Česku a Slovensku. Jak je vidět na uvedených příkladech, tak porovnání daňového zatížení pouze podle výše daňové sazby může být ošidné. Vždy je lepší porovnávat celkové zdanění dle efektivní daňové sazby, která zohledňuje všechny aspekty mající vliv na celkovou daňovou povinnost.