Eurozóna bojuje s rostoucí zadlužeností členských států: Jih Evropy čekají roky stagnace

Prognóza rovněž varuje, že pokud eurozóna neprovede řadu strukturálních reforem a neodstraní problémy, s nimiž se dnes potýká, může – podobně jako Japonsko v 90. letech 20. století – ztratit ve vývoji celé desetiletí. Jižní Evropě toto riziko hrozí dvojnásob. Vývoj ekonomiky v České republice ovlivňuje především situace v Německu a dalších velkých státech EU. S ohledem na výraznější ekonomický růst v těchto zemích se v roce 2011 očekává v České republice rychlejší růst HDP – 3 %, v letech 2012 – 2013 pak 4 – 4,5 %.

„Kvůli krizi v důsledku zvyšujících se státních dluhů bude roční tempo růstu eurozóny během následujících pěti let o 1 až 2,5 % pomalejší než ve Spojených státech. A stejný dopad bude krize mít i na nezaměstnanost. Zatímco americká ekonomika vytvoří v letech 2010–14 více než 10 milionů nových pracovních míst, v eurozóně se míra zaměstnanosti prakticky nezmění,“ upozorňuje Marie Dironová, která se na přípravě čtvrtletních prognóz podílí jakožto senior konzultant Ernst & Young.

Podle Marka Ottyho, vedoucího partnera Ernst & Young pro region EMEIA (Evropa, Střední východ, Indie a Afrika), krize způsobená zvyšujícími se schodky státních rozpočtů už tak velmi křehkou ekonomiku eurozóny těžce zasáhla: „Podnikatelská sféra teď od svých vlád i celoevropských institucí očekává pevné vedení a koordinaci politiky. Chaotické kroky jsou to poslední, co by Evropa, pokud chce i do budoucna zůstat významným hráčem na ekonomické mapě světa, mohla potřebovat.“

Ztratí jižní Evropa celou dekádu?

V důsledku poměrně drastických opatření na snížení schodku státního rozpočtu, která v květnu ohlásilo Řecko, Španělsko a Portugalsko, se ještě prohloubí dvourychlostní vývoj eurozóny, na nějž upozornila již dubnová ekonomická prognóza Ernst & Young. Zatímco v ekonomicky nejsilnějších zemích (Německo, Francie, Nizozemsko a Belgie) by HDP měl v letech 2010–12 růst průměrně o 1,7 % ročně, pro jižní státy prognóza předpokládá ve stejném období 0,1% pokles.

V důsledku tohoto vývoje se HDP na obyvatele v Řecku během pěti let od roku 2007 do roku 2012 sníží z hodnoty odpovídající 89 % průměru eurozóny na 83 %. Ve Španělsku to bude z 93 % na 88 %, což je úroveň z roku 1998.

„Na Jihu nepůjde o jeden či dva špatné roky, ale o řadu let, kdy ekonomika poroste buď jen velice málo, nebo bude dokonce klesat. Zatímco Irsko, které je často zahrnováno do skupiny problematických zemí, se na předkrizovou úroveň ekonomiky pravděpodobně vrátí již v příštím roce, Řecku, Španělsku a Portugalsku se to zřejmě podaří nejdříve v roce 2014,“ upozorňuje Marie Dironová.

Sever se vzdaluje

Naproti tomu výhled „severních“ států je podle ekonomické prognózy Ernst & Young poměrně optimistický, a to ze dvou hlavních důvodů. Prvním je, že země jako Německo nebo Nizozemsko jsou – po letech výrazného zvyšování produktivity práce a omezování růstu mezd – vysoce konkurenceschopné a díky tomu mají dobrou šanci, že zachytí masivní oživení globální ekonomiky a budou z něj profitovat. Druhým důvodem je fakt, že ačkoliv i Sever musí přijmout výrazná fiskální opatření, tamější vlády by mohly být schopny snižovat schodek státního rozpočtu, aniž by to brzdilo růst ekonomiky.

Česká republika

Česká ekonomika již tři čtvrtletí roste. Nicméně úzké obchodní a investiční vazby s EU, kam míří více než 85 % českého exportu, její ekonomické oživení zpomalují. V loňském roce HDP v České republice klesl o 4,1 %, pro letošní rok se předpokládá mírný růst ve výši 1,7 %. Významný podíl na úspěšném ekonomickém růstu a zvyšování životní úrovně obyvatel v období před ekonomickou krizí měly zahraniční investice, především do automobilového průmyslu.

„Předpokládaný pomalejší růst eurozóny bude mít na českou ekonomiku negativní vliv, zvlášť s ohledem na předimenzované kapacity evropského automobilového průmyslu. Brzdou ekonomického oživení bude rovněž nutnost snížit schodek státního rozpočtu, který činil v loňském roce cca 6 % HDP a pro letošní rok se odhaduje na 6,5 %. Také vyšší míra nezaměstnanosti bude omezovat spotřebitelskou poptávku,“ říká Jan Fanta, partner Ernst & Young zodpovědný za podnikové poradenství a řízení rizik v České republice.

„Nicméně řecká krize a recese, se kterou se potýkají další jihoevropské státy, budou mít na českou ekonomiku jen omezený dopad. Výraznější ekonomický růst v Německu a dalších klíčových státech EU by měl vytvořit prostor pro další zvyšování českého exportu. S ohledem na to se pro další roky předpokládá rychlejší růst HDP: v roce 2011 by to měly být více než 3 %, v letech 2012 – 2013 pak 4 – 4,5 %,“ dodává Jan Fanta.

Euro dále slábne, úrokové sazby by měly vydržet až do roku 2011

Prognóza Ernst & Young předpokládá, že koncem příštího roku klesne kurz eura na pouhých 1,05 USD. Poté jeho hodnota díky ekonomickému růstu eurozóny opět mírně posílí. „Obavy z bankrotu některých zemí eurozóny a jejich neochota řešit klíčové problémy tlačí kurz eura dolů. V současnosti se drží na jednom americkém dolaru 20 centech, což je nejnižší hodnota od počátku roku 2006. Letos ztratilo již téměř 20 % své hodnoty,“ vysvětluje Marie Dironová.

Vzhledem k očekávanému slabému ekonomickému růstu a minimálním inflačním rizikům prognóza předpokládá, že Evropská centrální banka (ECB) nebude až do poloviny příštího roku hýbat s úrokovými sazbami.

Ani podnikatelské investice nečeká rychlý nárůst

Podle ekonomické prognózy Ernst & Young nelze sázet ani na to, že by motorem ekonomického oživení mohly být podnikatelské investice. Jejich objem by se měl v letošním roce – po loňském dramatickém 14% propadu – snížit o dalších 2,8 %. Ačkoli od roku 2011 prognóza počítá s jejich mírným růstem, na předkrizovou úroveň se nedostanou ani do roku 2014.

Nepříznivý vývoj nezaměstnanosti i spotřeby

Kvůli nejistým ekonomickým vyhlídkám podniky prozatím odkládají nábor nových pracovníků. Znamená to, že pokles míry nezaměstnanosti lze v eurozóně, kde je v současnosti bez práce necelých 16 milionů lidí, očekávat nejdříve v roce 2012 a i pak bude jen velmi mírný. Prognóza předpokládá, že se míra nezaměstnanosti do roku 2014 sníží na 9,4 %, což bude stále o 2 % více než v roce 2007. V nejbližších měsících však počet nezaměstnaných dál poroste, nejvíce lidí by v eurozóně mělo být bez práce v první polovině příštího roku, a to 16,8 milionu.

Řada zemí přijala úsporná opatření kombinující snížení sociálních dávek s vyšším daňovým zatížením, takže příjmy obyvatelstva rostou jen minimálně. Prognóza proto předpokládá, že spotřeba bude v letošním roce víceméně stagnovat na loňské úrovni, která byla již výrazně poznamenána ekonomickou krizí. V roce 2011 se očekává jen mírný nárůst spotřeby o necelé 1 %, postupně rostoucí na 1,8 %.

Co nás čeká dále?

Podle ekonomické prognózy Ernst & Young nebude možné hlubokou nerovnováhu ani strukturální slabiny odstranit bez významných reforem. Krize v důsledku zvyšujících se státních dluhů navíc odhalila zásadní nedostatky centrálních institucí eurozóny. Lepší koordinace jejich politiky je do budoucna důležitým předpokladem spolehlivěji fungující měnové unie.

 

„I když je revitalizace veřejných financí nezbytná, současná tendence razantního snižování schodku státního rozpočtu i v těch zemích, které nemají s jeho financováním ani s refinancováním státního dluhu žádné potíže, by se mohla ukázat jako kontraproduktivní. Především země, které si mohou dovolit postupné snižování schodku, by měly jít touto cestou, protože tím přispějí k posílení ekonomického růstu eurozóny jako celku a Jihu zvlášť,” dodává Marie Dironová.