XVIII. Karlovarské právnické dny hledají cestu, jak v praxi více uplatňovat odpovědnost za řádný výkon funkce nejen u statutárních orgánů společnosti

Výsledkem je velmi alarmující stav v této oblasti, kdy zákonem stanovená odpovědnost zůstává prázdnou proklamací a současný stav lze spíše označit jako naprostá neodpovědnost. I toto a nejen v ČR přispělo nemalou měrou ve státní, bankovní i podnikové sféře k současné ekonomické krizi. Proto je toto téma ústředním motivem právě probíhající odborné konference,“ komentuje JUDR. Vladimír Zoufalý, viceprezident z pořádající společnosti Karlovarské právnické dny, hlavní téma odborné konference.

Karlovarské právnické dny mají již své tradiční místo mezi odbornými konferencemi z právního prostředí. Výjimečností těchto právnických dní, jejich historie začíná rokem 1991, je odborné zaměření se vždy na aktuální problémy v oblasti práva, které řeší státy ve středoevropském regionu. „Karlovarské právnické dny jsou jedinečné v tom, že kromě toho, že umožňují neustálé setkávání teorie s praxí, jsou ideálním místem pro konfrontaci mnohdy odlišných právních norem a judikatury jednotlivých států, s obdobnou právní tradicí, středoevropského regionu, které řeší stejnou problematiku,“ prezentuje pozitiva právnických dní, prof. Dr. Friedrich Graf von Westphalen z Kolína nad Rýnem a dodává, že proto se také Německá advokátní komora a i Společnost německých advokátů silně angažují na konání této konference.

Letošním tématem Karlovarských právnických dní je problematika uplatňování odpovědnosti nejen zástupců statutárních orgánů společnosti, ale obecně za řádný a odborný výkon každé funkce, jejímž obsahem je jakýmkoliv způsobem spravování majetku, dozorování této správy a ověřování řádnosti této správy. Mnohé příčiny současné ekonomické krize mají svůj původ ve špatné, případně nedostatečné péči o svěřené záležitosti, v nedůsledném dozoru a neuplatňování striktně vždy odpovědnosti příslušných osob. „Domníváme se, že pro 18. narozeniny bylo zvoleno velmi aktuální téma pro diskuzi k hledání řešení této otázky nejen v ČR a okolních zemí. Zákonodárná moc tuto otázku stále podceňuje, jako by stav téměř neuplatnitelnosti spíše vyhovoval. Ze strany státních orgánů o důsledném uplatňování požadavku na řádný výkon péče rovněž nelze hovořit. Naopak v důsledku toho stát musí hradit značné náhrady škody, aniž by vždy poté vyvozoval i odpovědnost konkrétních osob. Nelze sice říci, že v okolních zemích tento problém je po právní stránce již dávno vyřešen, ale v každém případě je odpovědnost důsledněji vyžadována a nároky z porušení řádné péče snadněji uplatnitelné. V mnohém zde dotváří právo soudy a proto je i znalost judikatury sousedních zemí značným přínosem právní praxi. Problematika právní odpovědnosti za řádnou péči nejen ze strany zástupců statutárních orgánů společností je v našem právním systému dlouhodobě opomíjena. Tento stav velmi negativně ovlivňuje nejenom podnikatelské prostředí, ale i státní správu a nakládání se státními či veřejnými prostředky,“ sděluje hlavní důvod, proč bylo vybráno téma odpovědnosti za výkon ve statutárních orgánech JUDr. Vladimír Zoufalý. Mezi nejkritičtější hlasy na konferenci patří příspěvek soudkyně Soudu prvního stupně Evropské unie, paní Prof. JUDr. Ireny Pelikánové, DrSc.

I přes zásadní téma konference je pro organizátory určitým zklamání menší účast zástupců parlamentu a státních institucí. „Zástupci českého parlamentu a vládních institucí by jistě měli být účastni zasedání Karlovarských právnických dní s možností vyslechnout a detailně se seznámit jak se tato problematika poněkud úspěšněji řeší v okolních státech. Například v Německu a Rakousku je odpovědnost postavena na principu zavinění. V ČR a SR je odpovědnost dána, aniž je zavinění nutné. Takováto absolutní odpovědnost se pak stává hůře uplatnitelnou a tedy i méně funkční a účinnou. I proto je neúčast ze strany státních institucí na této profesní konferenci zklamáním a dotvrzuje to, že tato problematika byla a je v současné době velmi podhodnocena. Lze jen doufat, že nové složení Parlamentu, resp. očekávané vládní koalice se bude této problematice více věnovat, neboť ve svém důsledku jde jen o nastolení proklamovaného pořádku,“ připomíná JUDr. Vladimír Zoufalý.

„Jsme rádi, že tato odborná konference řeší problematiku i osobní odpovědnosti členů statutárních orgánů společností. Pro bankovní sektor je současná právní úprava spíše nepostačující. Například situace, kdy jednatel společnosti, místo toho, aby vyhlásil na svou firmu konkurz, podniká dál, staví české podnikatelské prostředí do velmi negativního světla. Něco podobného by si v sousedním Německu vůbec nemohl dovolit ani pomyslet. Právní řád a jeho striktní vyžadování zde sehrálo svojí roli a v praxi takovéto situace téměř nenastávají. Jsme proto rádi, že máme možnost být partnerem této odborné konference a získané poznatky následně prezentovat dále a společně se snažit i o případné změny v této legislativní oblasti,“ říká k partnerství ČSOB na této odborné konferenci ředitel jejího právního odboru JUDr. Jan Lučan.

Součastí konference je i ocenění významných právnických publikací. Na základě nominací nejvýznačnějších právních autorit, společnost ocenila vybraná právnická díla:

Autorskou cenu za právní publikaci v České republice získali autoři Drápal, Bureš a kol. za publikaci Občanský soudní řád, nakladatelství C.H.Beck. Za právní publikaci ve Slovenské republice ji získali autoři Vozár, Valko a Lapšanský za publikaci Tlačový zákon, komentár, nakladatelství C.H.Beck.

Zvláštní cenu společnosti za celoživotní dílo obsažené v monografii byla udělena Systém českého trestního práva autorů Prof. JUDr. Vladimíra Solnaře, DrSc.; doc. JUDr. Jaroslava Fenyka, Ph.D.,DSc.; Prof. JUDr. Dagmar Císařová, DrSc. a JUDr. Marie Vanduchové, CSc.

Prestižní cenu za nejlepší právnický časopis v ČR a SR získal za ČR časopis Právní rozhledy, Nakladatelství C. H. Beck, organizační složka Praha a v SR Justičná revue, Misterstvo spravedlivosti.

Společnost udělila dále Ústavnímu nálezu svoji cenu „Pocta judikátu“ a to pro přelomovou formulaci, resp. shledání odpovědnosti státu i za protiústavní nečinnost parlamentu, a to spjatou s povinností k náhradě škody.