Olomoučtí vědci vyvinuli unikátní metodu čištění vody

V tamním Vědeckotechnickém parku (VTP UP) dokázaly dva výzkumné týmy vedené Radkem Zbořilem z Centra výzkumu nanomateriálů UP a Olegem Lysytchukem ze společnosti H+A Eco CZ zkompletovat moderní zařízení, jehož „pohonem“ jsou nanočástice železa. Díky nim je nyní možné z vody odstranit i takové toxické látky, které se dosud tradičními metodami nedařilo odbourat.

Vývoj nové patentované technologie trval zhruba pět let. „Zařízení je s ohledem na malé rozměry a vysokou účinnost univerzálně použitelné v jakékoliv etapě čistícího procesu v závislosti na typu a koncentraci kontaminujících látek. Princip technologie je založen na kontaktu znečištěné vody a nanočástic železa o rozměru 40 až 100 nanometrů ve speciálním reaktoru,“ popsal Zbořil. Na rozdíl od konkurenčních světových firem má podle jeho slov český výrobce zabezpečenou takřka neomezenou dodávku materiálu, který umožňuje odstranění obrovské škály organických i anorganických látek z vody. „Máme obrovskou výhodu, neboť naši konkurenti neumí nanoželezo vyrábět ve velkém množství, které je pro průmyslové aplikace potřebné,“ upřesnil.

Prototyp unikátního zařízení, které je chráněno řadou patentů, je k dispozici ve VTP UP v Olomouci, kde si firma H+A Eco CZ pronajala prostory. „O naše zařízení už projevilo zájem několik zákazníků, s nimiž vedeme intenzivní jednání o nasazení nové technologie,“ upřesnil jednatel společnosti Jaroslav Hégr. Jedná se jak o kompletní čističku, tak o dočištění vod v reaktoru připojeném za stávajícími čističkami se zacílením na toxické látky, které lze jinými technologiemi odstranit jen velmi obtížně nebo s nízkou účinností. Vývoj zařízení probíhá i nadále, mimo jiné díky zapojení společnosti do programu „Nanotechnologie pro společnost“ Grantové agentury Akademie věd České republiky.

Nová technologie má kromě nižší pořizovací ceny a menších nákladů na provoz ještě řadu dalších předností. „Největším lákadlem pro uživatele je rozměr zařízení. Díky tomu, že nepotřebuje velké sedimentační nádrže, na jaké jsme zvyklí u klasických čistíren odpadních vod, se vejde do několika metrů čtverečných,“ vysvětlil Hégr. Nezanedbatelnou výhodou technologie je podle něj rovněž skutečnost, že odpadním produktem transformace nanoželeza je netoxický oxid železnato-železitý. Ten lze díky specifickým magnetickým vlastnostem snadno separovat a použít tak pro další recyklaci.

Vyvinutý reaktor svým konstrukčním řešením dovoluje aplikaci nanoželeza při čištění podzemních vod, odpadních průmyslových vod, ale také znečištěných povrchových a pitných vody. „V průběhu praktických testů se navíc ukázalo, že při použití nanoželeza dokážeme eliminovat i látky, které byly doposud považovány za neodbouratelné,“ dodal Zbořil. Zařízení získalo na základě komplexních testů v uplynulém roce Stavební technické osvědčení, které stvrzuje jeho vysokou účinnost při odstranění téměř 60 druhů toxických látek. Mezi nimi je řada vysoce toxických substancí jako arsen, chlorované uhlovodíky, pesticidy a insekticidy, chrom, rtuť, radioaktivní uran, těžké kovy, ale i fosforečnany a dusičnany.