S životem v místě svého bydliště byla velmi spokojena přibližně desetina účastníků výzkumu a dalších 56 % bylo spokojeno alespoň spíše. Čtvrtina dotázaných neměla vyhranený názor a volila odpověď „ani spokojen, ani nespokojen“. Spíše nespokojeno s životem v místě bydliště je 7 % respondentů a velmi nespokojeno pak pouze 1 % z celého souboru dotázaných.
Se životem v místě bydliště jsou více spokojeni ti, kdo označili životní úroveň své domácnosti za dobrou (84 % „velmi + spíše spokojen“), zatímco mezi lidmi se špatnou životní úrovní je spokojena méně než polovina dotázaných (40 %). Méně spokojeni ve srovnání podle regionu jsou lidé ze severozápadu Čech.
Duležitou roli ve spokojenosti s životními podmínkami hraje typ sídla. Lidé žijící ve velkých městech jsou častěji než lidé z ostatních lokalit spokojeni se zaváděním inženýrských sítí, s pracovními příležitostmi a mzdami. Lépe hodnocena je ve velkých městech také úroveň obchodu a služeb, zdravotní péče, škol, dopravy, kultury a možnost sportovního vyžití. Nespokojeni jsou obyvatelé velkých měst s čistotou ulic, životním prostředím obecně a bezpečností.
Lidé žijící na vesnici hodnotí lépe než ostatní čistotu ulic společně s životním prostředím a bezpečností. Nespokojeni jsou především se mzdami, s úrovní obchodu a služeb a s úrovní zdravotní péče. Častěji vyjadřují nespokojenost také s dopravou, s možností kulturního vyžití, možnostmi sportování a zaváděním plynu, elektřiny, vody.