Co se týče uplatňování vybraných hodnot v rámci Evropské unie, nejvíce jsou občané přesvědčeni o tom, že v unii se prosazuje demokracie (75 %) a s jistým odstupem i spolupráce (63 %) a solidarita (58 %). Polovina populace starší 15 let si také myslí, že v rámci unie lze pozorovat toleranci. Již méně jsou občané přesvědčeni o uplatňování hodnot jako jsou spravedlnost nebo rovnost, kdy sice podíl kladných odpovědí není zanedbatelný (39 %, resp. 37 %), ovšem podíl těch, kteří jsou opačného názoru, je poloviční, případně o něco vyšší (50 %, resp. 55 %). Navíc podíl rozhodně odmítavých odpovědí u dvou posledně jmenovaných hodnot překročil 10 %.
Rozdíly v názorech na uplatnování jednotlivých hodnot jsou viditelné především z hlediska životní úrovně. Lidé s dobrou životní úrovní si výrazně častěji myslí, že uvedené hodnoty jsou uplatňovány, lidé se špatnou životní úrovní jsou přesvědčeni o opaku. Jisté, ne tak velké odlišnosti lze pozorovat i z hlediska věku a vzdělání. Mladí lidé do 30 let mají tendenci v o něco veěší míře se domnívat, že vybrané hodnoty jsou uplatňované. Podobný sklon lze pozorovat i u lidí s vysokoškolským vzděláním.
Další otázka se týkala prospěšnosti či škodlivosti evropské integrace v pěti vybraných oblastech politiky. Nejvíce jsou občané přesvědčeni o tom, že integrace je prospěšná v oblasti obrany (72 %), ekologie (68 %) a kultury (65 %). O něco menší, ale stále nadpoloviční, podíl obyvatel je přesvědčen, že integrace je prospěšná i v oblastech politiky a hospodárství (54 %, resp. 52 %), i když v posledních dvou případech je naopak o škodlivosti integrace přesvědčena již približně třetina respondentů. Zároveň se u všech vybraných oblastí vyskytuje poměrně vysoký podíl lidí, kteří integraci neumí zhodnotit.