Evropská unie se již na začátku května shodla na finanční pomoci, na niž přispějí státy eurozóny 440 miliardami eur (zhruba 11,4 bilionu korun), Mezinárodní měnový fond 250 miliardami eur (asi 6,5 bilionu korun) a Evropská komise 60 miliardami eur (zhruba 1,6 bilionu korun). Finanční trhy však jen pár hodin po skončení tehdejší schůzky šéfů státních pokladen EU začal znervózňovat nedostatek detailů. Nebylo například jasné, které země budou mít na pomoc nárok a za jakých podmínek budou získávat úvěry.
Záchranný mechanismus bude fungovat jako společnost, která vzniká pod lucemburským právem. Ta bude případným zemí v potížích peníze půjčovat. Šéf euroskupiny a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker řekl, že systém bude akceschopný, jakmile 90 procent podílníků (zemí) dokončí u sebe doma schvalování potřebných norem a garancí. Stát by se tak mělo ještě tento měsíc.
Ministři financí zemí eurozóny také souhlasili s tím, že Estonsko může vstoupit do řad tohoto 16členného bloku zemí EU platících eurem. Toto doporučení nicméně ještě musí schválit summit EU příští týden.
Kvíz: Poznáte správně tato auta, se kterými jsme jezdili v devadesátkách?
Co může způsobit zklidňování dopravy ve městech? Garážové stání o velikosti 18 metrů čtverečních stojí 12,4 milionu
Který menší elektromobil zvládne nejlépe cestu z Prahy třeba do chorvatského Splitu? 1000 km si žádá zhruba pět nabíjení
Red Bull přichází o geniálního konstruktéra. Adrian Newey oficiálně končí
Tesla Cybertruck míří do Evropy a Česká republika není výjimkou
