Způsoby oceňování jednotlivých složek majetku či závazků upravuje § 3 zákona o dani z příjmu fyzických osob.
- hmotný majetek se oceňuje dle § 29 zákona o dani z příjmu (tj. vstupní cenou hmotného majetku, cenou zjištěnou dle zvláštního právního předpisu)
-
pohledávky se oceňují dle § 5 zákona o dani z příjmu:
- jmenovitou hodnotou
- pořizovací cenou u pohledávek nabytých postoupením
- cenou zjištěnou dle zvláštního právního předpisu (např. pro účely dědické či darovací daně)
-
ostatní majetek se oceňuje:
- pořizovací cenou, jestliže byl pořízen úplatně
- vlastními náklady, je-li pořízen ve vlastní režii
- cenou zjištěnou dle zvláštního právního předpisu
- závazky se oceňují při vzniku jmenovitou hodnotou, při převzetí pořizovací cenou
- peněžní prostředky a ceniny se oceňují jmenovitou hodnotou, při převzetí pořizovací cenou
V případě úplatného pořízení nemovitých a movitých věcí, majetkových práv, pohledávek a závazků nebo části tohoto majetku za jednu pořizovací cenu se cena jednotlivých složek majetku stanoví v poměrné výši k ceně jednotlivých složek majetku oceněných podle zvláštního právního předpisu. Pořizovací cenou pozemku je cena včetně porostu, pokud se nejedná o pěstitelský celek trvalých porostů.
Charakteristika jednotlivých metod
- pořizovací cena – je cena, za kterou byl daný majetek pořízen, a to včetně všech nákladů, které s pořízením daného majetku souvisí (např. doprava, různé vedlejší poplatky či pojištění, clo…).
- jmenovitá hodnota – je nominální hodnota, která je uvedena na pohledávce, cenném papíru. Ve skutečnosti se jmenovitá hodnota od tržní může značně lišit, např. především u akcií.
- vlastní náklady – jedná se o ocenění v souhrnu všech nákladů (práce, materiálu…) vynaložených na výrobu daného majetku.
Co je to vstupní cena?
Nejvíce problémů se správným oceněním je u hmotného majetku. Zatímco ostatní druhy ocenění jsou poměrně jasné, tak u vstupní ceny majetku může dojít k pochybení. Vstupní cenou majetku se totiž dle zákona rozumí:
- pořizovací cena, je-li majetek pořízen úplatně (např. do pořizovací ceny majetku pořízeného formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci se zahrnou i výdaje s jeho pořízením související hrazené nájemcem)
- vlastní náklady, je-li majetek vyroben ve vlastní režii
- hodnota nesplacené pohledávky zajištěné převodem práva, a to u hmotného movitého majetku, který zůstává ve vlastnictví věřitele
- reprodukční pořizovací cena (tj. odhadní cena při pořízení majetku bezúplatně)
- při nabytí majetku zděděním nebo darováním cena stanovená pro účely této daně
- hodnota technického zhodnocení
- přepočtená zahraniční cena
Správné určení vstupní ceny hmotného majetku je velmi důležité z důvodu správného výpočtu daňové povinnosti. Ze vstupní ceny se např. počítají odpisy. V daňové evidenci se pracuje pouze s daňovými odpisy (v účetnictví i s účetními odpisy). Na správném určení vstupní ceny tak závisí výše daňových odpisů či zůstatkové ceny hmotného majetku. Formulář daňové evidence je k dispozici v sekci Formuláře ke stažení.
Jak je to s přepočtem z cizí měny?
Stejně jako v účetnictví, tak i pro vedení daňové evidence musí daňový poplatník provádět přepočet příjmů a výdajů v cizí měně na koruny. Na rozdíl od účetnictví se však přepočítávají pouze příjmy a výdaje, není zapotřebí přepočítávat stav devizového účtu či pohledávky a závazky v cizí měně. Daňová evidence totiž slouží k správnému vypočtení daňové povinnosti a na tu mají vliv pouze operace mající za následek příjem či výdej peněžních prostředků.
Přepočet příjmu či výdaje se provádí dle § 38 zákona o dani z příjmu. Při vedení daňové evidence jsou tři možnosti, jak provést správně přepočet:
- jednotný kurs (bývá pravidelně každoročně zveřejňován Ministerstvem financí)
- pevný kurs
- denní kurs
Během zdaňovacího období však nelze způsob přepočtu měnit. V praxi se nejčastěji využívá denní kurs České národní banky. Je to nejpřesnější metoda. Kurzovní lístek ČNB včetně historie najdete v sekci Kurzy měn a akcií.
Všechny díly najdete v sekci Seriály.