Nová vláda by měla navázat na závazky předchozího kabinetu

Zaměstnavatelé od budoucí vlády očekávají, že převezme závazky předchozí vlády, zejména co se týká podpory prorůstových opatření a že naváže na dosavadní styl vedení sociálního dialogu ze strany kabinetu Jana Fischera, který sociální partneři hodnotí velmi pozitivně. „Chceme oslovit vládu s deseti našimi požadavky, s akcentem na prorůstová opatření. Je potřeba zajistit konkurenceschopnost naší ekonomiky a firem a soustředit se na podmínky, jak zajistit lidem práci. Očekáváme výraznou snahu řešit stav veřejných financí a efektivitu státu a veřejné správy, boj proti korupci, ale i efektivnější investice do vědy, výzkumu a vzdělání a zásadní kroky v dalších klíčových oblastech. Zejména bychom si přáli pokračování v kulturním dialogu na půdě tripartity,“ uvedl Jaroslav Míl.

Zaměstnavatelé vyslovili výhrady k naplňování na dubnové tripartitě dohodnutých 13 úkolů vlády, týkajících se krátkodobých opatření pro východiska z krize. "Z postupu prací je patrné, že někteří úředníci již čekali na politickou vládu," komentoval stav realizace dohodnutých opatření Jaroslav Míl.

K realizaci jednotlivých opatření se vyjádřil i Jaroslav Hanák, 1. viceprezident SP ČR: „Ne se všemi body jsme spokojeni. Týká se to například požadavku na audit hospodaření státu, přípravy proexportní strategie do roku 2016, působení na komerční banky kvůli uvolnění financování“.

Zaměstnavatelé současně požadují dialog o národních cílech strategie Evropské unie „Evropa 2020“. Zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR vyjádřili vážné pochybnosti nad kvalitou dosavadního procesu přípravy tohoto klíčového dokumentu, který sociální partneři neměli dostatečný čas odborně připomínkovat. Navíc se zaměstnavatelé domnívají, že obsah tak klíčového dokumentu, jakým jsou národní cíle „Evropa 2020“, by měla formulovat nová vláda na základě širší debaty (pozn. red. stanovisko svazu ke strategii Evropa 2020 si můžete stáhnout zde). „Připravit strategii na příštích deset let není záležitostí několika týdnů. Je třeba jej projednat se sociálními partnery, politickými stranami i s občany. Evropská komise příliš tlačí na velmi krátké termíny. Přitom již nyní je zřejmé, že dokument neřeší rozvoj EU jako celku. Jak můžeme například chtít zvyšovat konkurenceschopnost Evropy a zajistit výrazné investice do vědy a výzkumu, když více jak 40 procent unijních výdajů směřuje do zemědělství,“ uvedl Jaroslav Míl. Problematický je i závazek snižovat emise a energetickou náročnost či požadavek EU na výrazné zvýšení počtu vysokoškolských studentů, aniž vzdělávací systému ČR neprojde reformou a nebude více odpovídat požadavkům trhu práce.

Prezident Svazu Jaroslav Míl se vyjádřil i k otázce deficitu veřejných financí, což je těžištěm politiky vznikající vládní koalice: „Veškeré dosavadní návrhy přistupují ke snižování deficitu příliš opatrně. Měli bychom si definovat cíl dostat se během dvou let na tři procenta HDP. Pokud výrazně nesnížíme deficit, můžeme zapomenout na prosperitu země“.