Aby podnikatel neměl problémy se zdravotní pojišťovnou

03.06.2010 | , Firemnifinance.cz
FIREMNI FINANCE - NEPOUŽÍVAT


perex-img Zdroj: Finance.cz

Jestliže se rozhodnete pro zajišťování vašich příjmů podnikáním jako osoba samostatně výdělečně činná, pak budete v mnoha oblastech sami (případně prostřednictvím účetního či daňového poradce) řešit spoustu povinností, zdravotní pojištění nevyjímaje.

Předpokládáme, že nemáte v úmyslu mít s příslušnými institucemi problémy, proto se v následujícím textu dozvíte, jak máte v souladu aktuálně platnou právní úpravou postupovat při řešení některých záležitostí ve zdravotním pojištění.


Oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti

Při zahájení podnikání platí, že oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti je nutno sdělit zdravotní pojišťovně do osmi dnů. Některé OSVČ si rovněž neuvědomují povinnost oznámit zdravotní pojišťovně zahájení (a ukončení) samostatné výdělečné činnosti v případech, kdy jsou současně zaměstnány a pojistné za ně odvádí zaměstnavatel. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze oznamovací povinnost splnit například i prostřednictvím Centrálního registračního místa, zřízeného při obecním živnostenském úřadě, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář (ke stažení viz sekce Formuláře ke stažení). Jednotlivé díly tohoto formuláře pak rozešle obecní živnostenský úřad příslušným institucím a pojištěnec je tak zbaven povětšinou neoblíbeného „běhání po úřadech“. Více o administrativě na začátku podnikání najdete v průvodci začátkem podnikání.


Zálohy na zdravotní pojištění

Základní povinností podnikatele je placení záloh v případě, že se jedná o hlavní zdroj příjmů a OSVČ není od placení záloh zákonem osvobozena. Minimální výše zálohy činí při zahájení podnikání v roce 2010 částku 1 601,- Kč, pokud si OSVČ sama nestanoví zálohu vyšší. Zálohy na pojistné se platí pravidelně každý měsíc, a to nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce, připadne-li poslední den této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem této lhůty nejbližší následující pracovní den. Na rozdíl od zaměstnavatelů, kdy se s účinností od 1.1.2010 změnily podmínky pro platbu pojistného (nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce), nedošlo v této oblasti u OSVČ a ani u osob bez zdanitelných příjmů ke změně. Od pravidelného placení záloh jsou osvobozeny OSVČ, které jsou souběžně se samostatnou výdělečnou činností zaměstnány, přičemž příjmy ze zaměstnání jsou pro ně hlavním zdrojem příjmů (viz dále). V prvním roce podnikání nemusí platit zálohy ty OSVČ, za které je plátcem pojistného současně stát.


I spolupracující osoba se musí registrovat

Rozhodnete-li se převést na osobu žijící s vámi ve společné domácnosti část vašich příjmů, pak mějte na paměti, že se tato spolupracující osoba stává ve zdravotním pojištění OSVČ se všemi povinnostmi. To mj. znamená, že musí v zákonné osmidenní lhůtě oznámit zahájení spolupráce, platit měsíční zálohy (není-li od placení těchto záloh zákonem osvobozena – viz výše), podat v zákonné lhůtě po odevzdání daňového přiznání Přehled apod. Přehled o příjmech a výdajích je ke stažení v sekci Daňové formuláře.


Snížit zálohu je možné, ale ne vždy

OSVČ si sama nemůže snížit výši placené zálohy na pojistné, o snížení zálohy rozhoduje zdravotní pojišťovna na základě podané žádosti. O snížení zálohy může požádat OSVČ, u které příjem po odpočtu výdajů připadající na jeden měsíc v období od 1. ledna do konce kalendářního měsíce předcházejícího měsíci podání žádosti o snížení zálohy, je po dobu nejméně tří měsíců po sobě jdoucích alespoň o jednu třetinu nižší než obdobný příjem po odpočtu výdajů připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v předcházejícím roce. Příklad: v případě průměrného měsíčního příjmu po odpočtu výdajů v roce 2009 ve výši 60000,- Kč lze v roce 2010 požádat o snížení zálohy za předpokladu, že průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů v roce 2010 nepřesáhne 40000,- Kč. Žádost o snížení zálohy lze aktuálně podávat od 1. dubna 2010. Snížit zálohu na základě žádosti lze nejdéle na 3 měsíce. Poté musí OSVČ opět zálohu zvýšit na hodnotu vypočtenou v Přehledu za předcházející rok. Pokud trvají podmínky pro snížení zálohy, může OSVČ podat novou žádost o snížení zálohy na další 3 měsíce. Žádost o snížení zálohy je ke stažení v sekci Formuláře ke stažení.


Chyba v platbě může vést ke vzniku penále

Vždy věnujte mimořádnou pozornost uvedení správného čísla účtu a správného variabilního symbolu při platbě zálohy na pojistné. Pokud uhradíte zálohu na pojistné (příp. doplatek pojistného) jinému subjektu, než příslušné zdravotní pojišťovně, považuje se tato platba za neuhrazenou a důsledkem této chyby je vznik penále. Platíte-li zálohy na pojistné pod nesprávným variabilním symbolem, způsobujete potíže jak sobě, tak zdravotní pojišťovně, neboť Vaši platbu lze pak v takovém případě stěží identifikovat. Jestliže platíte zálohy formou trvalého příkazu a změní-li se částka zálohy v návaznosti na podaný Přehled či příslušnou legislativní úpravu, nezapomeňte neprodleně změnit trvalý příkaz v peněžním ústavu.


Podání přehledu o příjmech a výdajích

Jednou z důležitých povinností je podat po skončení kalendářního roku zdravotní pojišťovně Přehled o příjmech a výdajích a úhrnu záloh na pojistné standardně nejpozději do 30. dubna. Pokud máte daňového poradce, pak se termín posunuje do 31.7. (v roce 2010 až do 2.8.). V případě změny zdravotní pojišťovny jsou OSVČ povinny předložit Přehledy do jednoho měsíce ode dne, do kterého mělo být podáno daňové přiznání, a to všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byly v daném roce pojištěny. Pokud vám při ročním zúčtování vznikne přeplatek, nemusí vám být tento vrácen zdravotní pojišťovnou v plné výši. Přeplatku pojistného používá zdravotní pojišťovna na úhradu splatných závazků (dlužné pojistné, penále, pokuty), pokud je pojišťovna vůči plátci eviduje. V této souvislosti upozorňujeme, že vzniklý přeplatek může být plátci buď vrácen nebo použit s jeho souhlasem na (částečnou) úhradu záloh na příští období.


Souběh zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti

V případě souběhu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti není samostatná výdělečná činnost automaticky posuzována jako vedlejší zdroj příjmu. Tuto důležitou skutečnost, mající vliv zejména na dodržování minimálního vyměřovacího základu buď v zaměstnání nebo v samostatné výdělečné činnosti, uvádí podnikatel jednak při kontaktu se zdravotní pojišťovnou, jednak v příslušné formě na 1. straně podávaného Přehledu.

Tento výčet povinností OSVČ ve zdravotním pojištění nemůže být zdaleka kompletní a pokud si chcete chránit finanční prostředky na účtu u peněžního ústavu nebo ve vaší peněžence, pak dbejte důsledně zákonů. Jejich neznalost neomlouvá a v době propracovaných a propojených informačních systémů nelze spoléhat na to, že zdravotní pojišťovny svoje pohledávky vymáhat nebudou. A jedné věci si musíte být vědomi – pokud podnikáte pouze po část kalendářního měsíce, nebo třeba i jen jeden den v tomto měsíci, považujete se z pohledu zdravotního pojištění za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc.

Autor článku

Antonín Daněk