V současné situaci eurozóny, poznamenané řadou ekonomických a politických výzev dříve netušeného rozsahu (zejména v souvislosti s dluhovými problémy Řecka) se největší pozornost upírala k hodnocení Estonska, které vyhlásilo 1. leden 2011 jako cílové datum zavedení eura: Konstatování udržitelného plnění maastrichtských konvergenčních kritérií je totiž prvním krokem na cestě k přijetí dané země do eurozóny v deklarovaném termínu. V současné situaci by se navíc jednalo o důležité poselství, že eurozóna představuje – navzdory momentálním potížím – nadále měnovou unii schopnou i ochotnou k další expanzi.
Estonsko podle hodnocení evropskými institucemi s rezervou plní inflační kritérium, včetně příznivého výhledu nízké inflace v budoucím období. Navzdory světové finanční a ekonomické krizi splnilo Estonsko i kritérium udržitelnosti veřejných financí, když v letech 2008-2009 dokázalo zachovat poměr deficitu veřejných rozpočtů k HDP pod referenční hodnotou 3 % (v období před rokem 2008 hospodařilo Estonsko řadu let dokonce s přebytkovými rozpočty). Díky dlouhodobě velmi disciplinované fiskální politice bylo bez problémů splněno i kritérium poměru celkového vládního dluhu vůči HDP – tento poměr leží v případě Estonska hluboko pod referenční hodnotou 60 %, a to včetně výhledu, který ani pro nejbližší roky nepřesahuje hranici 15 %.
Na základě uvedeného hodnocení Evropská komise 12. května 2010 vyhlásila, že Estonsko je (jako jediný z hodnocených států) připraveno k zavedení eura a navrhuje Radě ECOFIN přijetí této země za 17. člena eurozóny k 1. lednu 2011. Definitivní rozhodnutí se očekává v červenci tohoto roku.