"Je nepřípustné, aby daňoví poplatníci nadále nesli vysoké náklady na záchranu bankovního odvětví. Ti by neměli stát v první linii tohoto zápasu. Věřím v zásadu, že znečišťovatel platí. Musíme vybudovat systém, který zajistí, aby v budoucnu náklady bankovních krizí platilo finanční odvětví," uvedl eurokomisař pro vnitřní trh Michel Barnier.
Návrh má nicméně celou řadu odpůrců, mezi něž patří především banky. Někteří ekonomové varují, že by podobné opatření mohlo vést k "morálnímu hazardu", protože střadatelé a investoři by přestali vybírat finanční ústavy na základě jejich důvěryhodnosti a kvality. Dostali by totiž záruku, že v případě problémů stát vždy přijde bance na pomoc.
Brusel zatím nestanovil konkrétní výši nové daně, chce tak učinit až v říjnu letošního roku, tedy poté, co o návrhu budou od června jednat členské státy i Evropský parlament. Její výši je tak možné odhadovat jen na základě podobných systémů, které již fungují v některých členských státech EU, především ve Švédsku. Švédové ze stejného důvodu, kterým se řídí Evropská komise, zdaňují všechny bankovní půjčky sazbou 0,036 procenta a každoročně takto mají získat do stabilizačního fondu zhruba 15 miliard eur (390 miliard korun).