Vývoj malého a středního podnikání a jeho podpory v roce 2009

Přesto lze konstatovat, že sektor malého a středního podnikání odolal v některých ohledech krizi celkově lépe než zbytek ekonomiky podniky. Např. podíl zaměstnanosti na celkovém počtu zaměstnanců vzrostl o 1,4%.

Stát věnoval v období recese sektoru MSP zvláštní pozornost, objem finanční podpory na jeho rozvoj se zvýšil a řada opatření na boj s krizí, iniciovaných mimo jiné zaměstnavateli, byla určena právě na jeho podporu. Jedná se zejména o rychlejší odpisy hmotného majetku, posílení prostředků ČMZRB na poskytování záruk, rozšíření oborů pro jejich poskytování a posílení pojistné a úvěrové kapacity EGAP a ČEB. Stanovisko ke Zprávě o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2009

Předložená zpráva popisuje přehledně jak vývoj sektoru MSP, tak i programů na jeho podporu a opatření státu, přijatá souvislosti s hospodářským poklesem. Některá z uvedených opatření např. Záruky za provozní úvěry, posílení kapitálu a tím pojistné a úvěrové kapacity EGAP a ČEB byla přijata z iniciativy Svazu průmyslu a dopravy na základě požadavků našich členů.

K předložené zprávě Svaz průmyslu a dopravy vyjadřuje následující připomínky, týkající se zejména opatření přijímaných v souvislosti s důsledky hospodářské recese:

1. Program Záruka – záruka na provozní úvěry:

podporujeme realizaci programu a rozšíření OKEČ pro jeho použití a doporučujeme program neukončovat zastavením přijímání žádostí dnem 31.12.2010, ale vzhledem k tíživé finanční situaci firem a přetrvávající horší dostupnosti financí pro firmy realizovat i po tomto datu v roce 2011. Vzhledem k stále zhoršené úrovni financování firem zejména bankovními úvěry požadujeme další podporu státu k usnadnění úvěrování podnikatelského sektoru.

1. 2. Posílení pojistné a úvěrové kapacity EGAP a ČEB:

Podporujeme provedené posílení obou institucí. Vzhledem ke skutečnosti, že export bude v následujícím období s největší pravděpodobností jediným zdrojem ekonomického růstu, a stále vysokému riziku nesolventnosti zahraničních odběratelů, doporučujeme věnovat problematice exportního financování s podporou státu i v následujícím období zvýšenou pozornost a vyčlenit další finanční rezervu, kterou bude možno použít v případě potřeby k dalšímu posílení financování a pojišťování exportu se státní podporou tak, aby tyto nástroje kapacitně neomezovaly ani v budoucnu exportní potenciál ČR.