Zadlužené Řecko získalo rozsáhlou pomoc od eurozóny, podle řeckého premiéra však evropské vlády zareagovaly pomalu na nebezpečí, že se dluhová krize rozšíří i do dalších zemí.
"Nemáme zapotřebí neplnit závazky či restrukturalizovat," řekl Papandreu. "Rozhodli jsme se, že to neuděláme," dodal. Řecko získalo od zemí eurozóny a Mezinárodního měnového fondu příslib půjčky v objemu až 110 miliard eur (2,8 bilionu Kč). Evropská unie navíc připravila záchranný plán 750 miliard eur pro případ, že se krize rozšíří i do dalších zemí.
"EU zabralo čas pochopit, že útoky spekulantů na Řecko byly pouze krokem před útokem na další země a dokonce ohrožením stability eurozóny," uvedl Papandreu.
Finanční trhy nyní znepokojuje rovněž stav veřejných financí ve Španělsku a Portugalsku. "Španělsko a Portugalsko na tom nejsou tak špatně, ale jsou obětí hysterie," prohlásil Papandreu.
Řecko bylo kvůli vysokým dluhům nuceno přijmout rozsáhlá úsporná opatření, což podle premiéra naruší hospodářský růst země. "Musíme vytvořit nezbytné podmínky pro růst. V tom by opět mohla pomoci EU," řekl Papandreu.
K úsporným opatřením přikročily rovněž Španělsko a Portugalsko. Zapatero včera prohlásil, že Španělsko navzdory tlaku ze strany odborů nepřehodnotí svůj plán na úspory v rozsahu 15 miliard eur (383 miliard Kč). Největší španělský odborový svaz potvrdil, že by kvůli vládním krokům mohl vyhlásit generální stávku.
"Nyní se musíme snažit šetřit, aby mohl zítra pokračovat rozvoj sociálního státu a rovných příležitostí," řekl Zapatero. Dodal, že rozpočtové škrty schválené ve čtvrtek kabinetem sníží sociální výdaje o 1,5 procenta. Upozornil však, že od jeho nástupu do funkce v roce 2004 tyto výdaje stouply o 50 procent.