S Josefem Jarošem jsme si povídali o outsourcingu mzdové agendy i o možných dopadech povolebního uspořádání na podnikatele.
Jak se v současné době vyvíjí trh outsourcingu mzdové agendy?
Málokterá firma se v poslední době vyhnula tlaku na snížení nákladů. Outsourcing a to nejen mzdového účetnictví je tedy logickým důsledkem a stále více firem ho začíná využívat.
Začínající podniky často využívají možnost outsourcingu pouze dočasně a po určité době ho začínají provádět in-house. Co je k tomu vede, respektive jaké jsou výhody mít mzdové účetnictví „ve své kompetenci“?
Tuto tendenci nepozorujeme a ani pro to není racionální důvod. I výrazné zvýšení počtu zaměstnanců není důvodem pro ustoupení od outsourcingu. Je třeba si uvědomit, že jednou z významných výhod outsourcingu mezd je zamezení úniku informací o mzdách uvnitř firmy, která samozřejmě trvá bez ohledu na počet zaměstnanců. Stejně tak přenesení odpovědnosti za případné chyby na dodavatele ocení malá i velká firma.
Kterému podniku se vyplatí outsourcovat mzdové účetnictví? Existují nějaká pravidla ohledně počtu zaměstnanců, velikosti podniku apod.?
Na počtu zaměstnanců, potažmo velikosti firmy nezáleží. Spíše hrají roli jiné faktory – konkrétní personální obsazení mzdové účtárny (mzdová účetní zároveň vykonává i jinou činnost), tradice, neochota ke změnám.
Vyplatí se spolu s outsourcingem mzdové agendy outsourcovat i celé účetnictví? Co byste doporučoval?
Jestliže jsme řekli, že outsourcing mezd je vhodný pro každou firmu, nedá se to tak jednoznačně říct o outsourcingu celého účetnictví. To je totiž mnohem více provázáno s informačním systémem firmy a vyžaduje mnohem častější obousměrný tok informací. Typickým příkladem mohou být obchodní, či výrobní firmy, u kterých je účetnictví většinou integrální součástí systému zabezpečujícího jejich hlavní činnost.
To ovšem neznamená, že pro takovou firmu musí být outsourcing nevhodný. Je jen třeba pečlivě vybrat dodavatele a poskytovanou službu. Zde samozřejmě není možno uspět s klasickým přístupem k outsourcingu účetnictví – tedy pošlu někam doklady a čekám, že dostanu jednou měsíčně výstupy. (Nejen) pro takové zákazníky nabízíme tzv. on-line přístup do účetnictví, který jim může (v závislosti na nastavení přístupových práv) nabídnout stejný přístup do účetního systému, jaký má externí účetní. Klient tedy využívá výhod outsourcingu (úspora nákladů, profesionalita, zastupitelnost), nevzdává se však výhod „in house“ účetnictví – má okamžitý přístup ke všem přehledům a reportům a může zpracovávat sám některé agendy (sklady, pokladny, vydávání faktur).
Každá změna je příležitostí pro uskutečnění dalších změn. Je toto případ i zavedení outsourcingu mzdové agendy? Jaká další zefektivnění je možné dosáhnout s touto změnou?
Zavedení outsourcingu mezd není zásadní zásah do fungování firmy, protože tato agenda stejně musí být částečně vyčleněna od ostatních firemních procesů. Spolu s přechodem k outsourcingu je vhodné ještě posílit toto oddělení a zvážit např. jestli by dodavatel neměl provádět i výplaty mezd na účty zaměstnanců, aby ani zaměstnanec, který má přístup k firemnímu účtu, nebyl schopen zjistit výši jednotlivých mezd.
Ve Vašem portfoliu jsou i služby auditora a daňové poradenství. Daňové plánování je jednou z důležitých kapitol finančního plánování, ideální je dlouhodobá předvídatelnost a absence revolučních změn. Jak podniky vnímají možné povolební změny daňového systému?
Věština podnikatelů očekává možné povolební změny spíše s nejistotou a očekává výsledky s jistými obavami. Tito podnikatelé se proto velmi intenzivně zajímají jednak o služby (nejen statutárního) auditu a daňového poradenství, aby zajistili přehled a bezproblémové plnění povinosti firem vůči státu, ale také možnosti daňového plánování tak, aby dokázali využít zákonných možností pro realizaci daňových úspor.
Jak se na ně připravují? A dá se vůbec na takové změny připravit, jsou součástí dlouhodobých finančních plánů?
Podnikatelé se na případné změny připravit chtějí. Proto v poslední době zaznamenáváme rostoucí počet klientů, kterým poskytujeme poradenství v oblasti mezinárodního daňového plánování, poradenství v oblasti zahraničních společností. Na tyto změny se lze připravit samozřejmě jen do té míry, do jaké s nimi lze počítat, nicméně námi navrhovaná řešení lze modelovat a kvantifikovat. To znamené, že lze vyčíslit náklady na návrh, realizaci a provoz daňově efektivních struktur tak, aby při klientem nastavených paramentrech byly tyto modely pro klienta finančně přínosné.
Existuje nebezpečí většího přesunu firem do daňově výhodnějších zemí jako Nizozemsko nebo Kypr v důsledku povolebních změn daňového systému?
Přesun firem do zahraniční nevnímáme jako nebezpečí – v praxi se jedná o to, že se české firmy stávají majetkem zahraničních investorů / holdingových společností a/nebo některé své aktivity outsourcují do zahraničí.
To, co vnímáme negativně je skutečnost, že Česká republika může v důsledku některých proklamací ztratit část své mezinárodní reputace, která je pro zahranční investory přicházející do ČR klíčová – stabilní právní prostředí, vymahatelnost práva, mezinárodní ohrana investic a celková úroveň podnikatelského prostředí.
Děkuji za odpovědi,
Ing. Karel Pospíšilík