Podíl odepsaných pohledávek na souhrnném obratu evropských firem se letos podle studie zvedl na 2,6 procenta po 2,4 procenta v roce 2009, dvou procentech v roce 2008 a 1,9 procenta v roce 2007. V Česku se hodnota indikátoru zvýšila z 3,0 procenta v roce 2009 na letošních 3,1 procenta. Určitou náplastí je, že průměrný odklad platby proti dohodnutému termínu se letos v Evropě ve srovnání s loňskem zkrátil o jeden den na 18 dní.
Jednou z hlavních příčin rostoucího objemu navždy ztracených pohledávek jsou bankroty. Do insolvence se letos podle studie dostane v Evropě na 200.000 malých a středních firem, což bude o 18 procent více než v roce 2009.
V Česku se podle studie platby od spotřebitelů i firem se zrychlily, nicméně počet nezaplacených faktur podstatně vzrostl a zhoršila se jejich struktura. Například podíl více než 90 dnů nezaplacených faktur na opožděných platbách se zvedl z deseti procent v roce 2009 na 18 procent letos.
Průměrné zpoždění plateb firmám od spotřebitelů se v Česku zkrátilo proti loňsku o šest na 12 dní při průměrném trvání platby 30 dní. V obchodních vztazích se průměrné zdržení proti dohodnutému termínu zkrátilo o čtyř na 15 dní při průměrné délce platby 45 dní.
Zpoždění plateb za dodávky ze strany veřejného sektoru se letos proti roku 2009 nezměnilo a zůstalo na 10 dnech. Průměrná doba platby zde činí 35 dní. V tomto ukazateli je na tom ČR zhruba stejně jako Německo (36 dní) a zdaleka nepatří mezi nejhorší. Třeba v Itálii zaplatí veřejný sektor firmám za dodávku v průměru za 186 dní, ve Španělsku za 153 dní, v Portugalsku za 141 dní a například na Slovensku za 50 dní, ale v "premiantském" Finsku 24 dní.
V žebříčku rizikovosti plateb se Česko z 26 hodnocených zemí ocitlo letos s hodnotou 173 bodů až na 23. místě, například za 17. Slovenskem (162), 19. Polskem (163), 21. Maďarskem (165). Horší jsou už jen Kypr (173), Řecko (180) a Portugalsko (185). Nejmenším rizikem se může pochlubit kvarteto severských zemí, tedy Finsko (126), Švédsko (130), Norsko (134) a Dánsko (137).