Stížnost obou zemí je projevem jednoho z nejcitlivějších sporných problémů mezi bohatými a rozvojovými zeměmi. Na jedné straně stojí práva duševního vlastnictví firem, které vyvíjejí léky, na druhé přístup obyvatel rozvojových zemí k již vyvinutým lékům, které jsou ve vyspělých zemích na delší dobu chráněny patentovými právy. Pro rozvojové země byla dohodou v rámci WTO patentová omezení na některé léky zmírněna, aby mohly legálně vyrábět jejich levné verze.
Indie si stěžuje, že země EU opakovaně zabavují léky, které směřují z jedné do druhé rozvojové země přes Evropu, na základě obvinění z porušení práv duševního vlastnictví. To podle indického vyslance u WTO Ujala Singha Bhatii porušuje mezinárodní tranzitní garance. Dodal, že jde o koordinovanou snahu bohatých zemí zpřísnit současný režim duševních práv a omezit zvláštní podmínky pro rozvojové země.
Spor se odvíjí od případu zabavení zásilky léku Losartan, což je generická verze léku na vysoký tlak Cozaar od americké společnosti Merck & Co. Nizozemští celníci v rotterdamském přístavu zadrželi v prosinci 2008 dodávku, která směřovala z Indie do Brazílie a která by stačila na měsíc pro 300.000 lidí. Indická firma, které léky posílala, si je po uvolnění celníky odvezla zpět do Indie. Podle Indie zadrželi nizozemští celníci v minulých dvou letech nejméně 19 zásilek léků na tlak, nemoci srdce, AIDS a další choroby a další zásilky zabavily úřady ve Francii a Německu.