Inflace v Číně nejvyšší za 18 měsíců, růst výroby pomalejší

Ekonomové čekali, že meziroční inflace se zvýší na 2,7 procenta. Inflaci táhly vzhůru politicky citlivé ceny potravin, jejichž meziroční růst se zrychlil na 5,9 procenta z březnových 5,2 procenta. Inflace v Číně byla loni až do října v záporném pásmu a od té doby s akcelerací ekonomického růstu postupně stoupá.

Inflaci v Číně investoři pozorně sledují, protože její růst může přimět Peking ke protiopatřením zejména v podobě zvýšení úrokových sazeb. To by mohlo zpomalit čínský hospodářský růst a mít dopad na celou globální ekonomiku.

Ekonomové však podle agentury Reuters zatím žádný razantnější zásah centrální banky proti zrychlování růstu cen nečekají. Perspektivně se sice čeká zvýšení sazeb i změna v kurzovém režimu, která umožní kurzu čínské měny zpevňovat, vláda však bude postupovat opatrně. Podle ekonoma firmy Stone&McCarthy Research Associates Toma Orlika vládu od razantnějších kroků odradí vzpomínky na to, jak přílišné přitvrzení měnové politiky v roce 2008 vedlo k propadu na trhu nemovitostí. Brzdou restrikcí budou rovněž obavy z krize vládních dluhů v Evropě.

Údaje o průmyslové výrobě ukázaly, že čínská ekonomika zatím roste uměřeně a nepřehřívá se. Růst produkce se zpomalil na 17,8 procenta z březnového tempa 18,1 proectna. Ekonomové přitom čekali zrychlení růstu na 18,5 procenta.