Kdy lze vést daňovou evidenci?

Daňovou evidenci mohou vést všichni podnikatelé fyzické osoby, kteří nemají zákonnou povinnost vést účetnictví. Vedení účetnictví je upraveno zákonem o účetnictví (zákon č. 563/1991 v platném znění). Daňová evidence, která v podstatě nahradila zrušené jednoduché účetnictví, je upravena zákonem o dani z příjmu (zákon č. 586/1992 v platném znění). Vzor daňové evidence je ke stažení v sekci Formuláře.

Kdo je podnikatelem?

V obchodním zákoníku (§ 2, odst. 2) je vymezen pojem podnikatel. Podnikatelem tedy je:

• osoba zapsaná v obchodním rejstříku
• osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění
• osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů (např. advokáti, lékaři, notáři, daňoví poradci…)
• osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu

Účetnictví mohou vést všichni podnikatelé. Daňovou evidenci nikoliv. V některých případech je totiž vedení účetnictví ze zákona povinné, lze jej však vést i dobrovolně. Když už se podnikatel sám dobrovolně rozhodne, že povede účetnictví, tak již nemůže během roku měnit způsob prokazování příjmů a výdajů.

Kdy podnikatel nemůže vést daňovou evidenci?

Vést daňovou evidenci ze zákona tedy nemohou podnikatelé fyzické osoby, kteří musí dle zákona o účetnictví (§ 1, odst. 2) vést povinně účetnictví. Jedná se o:

• fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku

Povinně musí být v obchodním rejstříku zapsáni podnikatelé:

a) když výše jejich příjmů nebo výnosů (snížených o DPH) dosáhne nebo přesáhne za dvě po sobě jdoucí účetní období v průměru částku 120 miliónů korun

b) nebo když fyzická osoba provozuje živnost průmyslovým způsobem dle § 7 živnostenského zákona

• ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 miliónů korun, a to od prvního dne kalendářního roku

Když podnikatel splní limit obratu 25 miliónů korun za bezprostředně uplynulý kalendářní rok, tak má povinnost vést účetnictví od prvního ledna následujícího roku. Když např. podnikatel zjistil začátkem letošního roku, že za rok 2009 překročil obrat ve výši 25 miliónů korun, tak se stal v letošním roce účetní jednotkou. Účetnictví tak povinně povede od 1. ledna roku 2011. V roce 2010 ještě povede daňovou evidenci.

• ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle zvláštního právního předpisu, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení má povinnost vést účetnictví

Když je podnikatel členem sdružení, kde má alespoň jeden z členů sdružení zákonnou povinnost vést účetnictví, tak má taky povinnost vést účetnictví. Všichni účastníci sdružení se posuzují individuálně. Když se podnikatel vedoucí daňovou evidenci stane členem sdružení, kde je jeden z členů účetní jednotkou s povinností vést účetnictví v letošním roce, tak příští rok 2011 musí tento podnikatel již povinně vést účetnictví.

• ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis

Kdo není podnikatelem?

Ne každá výdělečná činnost je považována ze zákona o daních z příjmu za podnikání. Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti (pokud se nepovažují za příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků) se dle zákona o dani z příjmu (§ 7, odstavce 2) považují:

• příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem
• příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů
• příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů
• příjmy z činnosti správce konkursní podstaty, včetně příjmů z činnosti předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a vyrovnacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu

Pokud tedy mají tyto osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) vyšší obrat v předcházejícím kalendářním roce než zákonem stanovených 25 miliónů korun, tak nemusí účetnictví vést. Pokud totiž není osoba samostatně výdělečně činná podnikatelem, tak nemusí vést účetnictví. Vedení daňové evidence nic nebrání. Pro většinu uvedených činností je však společné, že výdaje jsou oproti příjmům malé. V praxi tak většina OSVČ provozující takovou činnost (např. autoři, sportovci, umělci…) uplatňují výdaje v paušální výši.

Výhody vedení daňové evidence

Hlavními výhodami vedení daňové evidence oproti vedení účetnictví jsou:

• nižší náklady (nižší náklady na software a administrativu, pro vedení daňové evidence není zapotřebí zaměstnávat účetní – buď daňovou evidenci zvládne podnikatel sám nebo daňovou evidenci zpracovává externí účetní, což je levnější…)
• větší „svoboda“ (vedení daňové evidence není tak svázané legislativou jako účetnictví, rozsah daňové evidence je menší…)

Všechny díly najdete v sekci Seriály.