Vláda schválila Národní strategii finančního vzdělávání

Finanční vzdělávání se v posledních letech stává důležitou součástí ochrany spotřebitele na finančním trhu. Tuto skutečnost mj. potvrzují také zahraniční zkušenosti či aktivity OECD a Evropské komise v této oblasti. Důvody jsou zřejmé. Na trhu se neustále rozšiřuje nabídka produktů a služeb, pro občany se stávají snáze dostupnějšími a přitom nákup některých z nich může dlouhodobě ovlivnit hospodaření jedince nebo celé domácnosti. „Je potřeba, aby se občané orientovali v základních zákonitostech fungování finančního trhu, dokázali se zorientovat v nabídce finančních produktů a služeb a efektivně se rozhodovali s ohledem na svoji současnou i očekávanou budoucí životní situaci,“ říká Klára Hájková, náměstkyně ministra financí odpovědná za oblast finančního trhu.

Nutnost posilování finanční gramotnosti obyvatel vyplývá také z vývoje zadluženosti obyvatel, která na konci loňského roku přesáhla 1,1 bil. Kč. Současně se zvyšují rizika spojená s nesplácenými úvěry, zejména v kontextu celosvětové finanční krize. V neposlední řadě je potřeba, aby občané včas začali řešit otázku, jak budou financovat své výdaje v důchodovém věku.

Národní strategie finančního vzdělávání (dále jen „Národní strategie“) je základním dokumentem popisujícím koordinovaný přístup k problematice finančního vzdělávání v České republice. Stejně jako původní Strategie finančního vzdělávání z roku 2007, nyní však v podobě vládního materiálu, vymezuje obsah termínu finanční gramotnost a jejích jednotlivých složek. Akcentována je problematika správy osobního a rodinného rozpočtu. „Pouze čtvrtina českých domácností si pravidelně sestavuje rozpočet,“ popisuje jeden ze závěrů výzkumu k finanční gramotnosti náměstkyně Hájková. „Rozpočet je přitom jedním ze základních nástrojů plánování osobních financí,“ dodává Hájková.

Národní strategie stanovuje tři prioritní oblasti, na které by se měly budoucí aktivity zaměřit. Těmi jsou aktivní a odpovědná účast na finančním trhu, prevence proti předlužení a zajištění na stáří. Národní strategie dále hovoří o principech budoucích projektů finančního vzdělávání, konkrétně principu obecnosti zakazujícím propagaci konkrétních produktů a služeb v rámci projektu, principu odbornosti vzdělavatelů a principu vhodného zacílení.

Celý systém finančního vzdělávání je rozdělen do dvou pilířů – školního vzdělávání a navazujícího vzdělávání zahrnujícího dospělou populaci. Výuka na školách, stejně jako programy pro dospělé, budou vycházet z tzv. standardů finanční gramotnosti. Ty popisují, které znalosti a dovednosti by měl mít finančně gramotný občan.

Součástí Národní strategie je také akční plán popisující hlavní úkoly subjektů státní správy. Vedle pokračování implementace školního finančního vzdělávání, kterou garantuje rezort školství, bude nadále probíhat diskuse o konkrétních opatřeních na půdě Pracovní skupiny pro finanční vzdělávání a ve druhé polovině letošního roku bude realizováno první měření finanční gramotnosti obyvatel ČR.

Text schválené Národní strategie, závěry výzkumu k finanční gramotnosti a další informace o finančním vzdělávání v České republice i zahraničí, jsou k dispozici na internetových stránkách www.mfcr.cz v sekci Finanční trh, podsekci Finanční vzdělávání.