EU: Kolik stojí zaměstnavatele nemocný zaměstnanec?

V Česku zaměstnavatelé vyplácejí v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti svým zaměstnancům náhradu mzdy. Jak vysoká je náhrada mzdy v letošním roce? Jak vysoká je nemocenská placená zaměstnavatelem v zemích EU?

Náhrada mzdy v roce 2010

Náhrada mzdy v Česku je upravena v zákoníku práce (§ 192 až § 194). Náhrada mzdy v době pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci od jeho zaměstnavatele v prvních 14 dní nemoci, ale až od čtvrtého dne pracovní neschopnosti. Pouze v případě karantény přísluší zaměstnanci náhrada mzdy i za první tři dny pracovní neschopnosti (ve výši 25 % průměrného redukovaného výdělku zaměstnance). Nárok na náhradu mzdy mají pouze zaměstnanci účasti na nemocenském pojištění (nesplňuje např. práce vykonávána na dohodu o pracovní činnosti). Zaměstnanec musí být uznán práce neschopným ošetřujícím lékařem a jeho zaměstnavatel má právo kontrolovat (např. podáním podnětu na OSSZ), zda dodržuje režim dočasně práce neschopného.

Jak vysoká je náhrada mzdy?

Základem pro výpočet náhrady mzdy je průměrný výdělek zaměstnance v předchozím čtvrtletí na jednu odpracovanou hodinu (bývá uveden na výplatní pásce). Průměrný hodinový výdělek se však redukuje. Průměrný hodinový výdělek do výše první redukční hranice (tj. 138,43 Kč) se započítává z 90 %, do druhé redukční hranice (tj. od 138,43 Kč do 207,55 Kč) se započítá z 60 % a z třetí redukční hranice (tj. od 207,55 Kč do 414,93 Kč) se započítá z 30 %. K průměrnému hodinovému výdělku nad 414,93 Kč se při výpočtu náhrady mzdy nepřihlíží. Výsledná náhrada mzdy následně činí 60 % z redukovaného průměrného hodinového výdělku. Maximální hodinová náhrada mzdy je 137 Kč. Vyplacená náhrada mzdy je ze zákona osvobozena od daně z příjmu fyzických osob, sociálního pojištění i zdravotního pojištění.

Hodinová náhrada mzdy u jednotlivých příjmů

Pramen: vlastní výpočty

Zapojení zaměstnavatelů snížilo nemocnost

Zaměstnavatelé v členských zemích EU zpravidla v době pracovní neschopnosti po vymezenou dobu platí zaměstnanci náhradu mzdy nebo nemocenskou. Zapojení zaměstnavatelů na výplatě nemocenské snížilo v těchto zemích nemocnost. Zaměstnavatelé se snaží vytvářet podmínky pro snižování nemocnosti – lepší pracovní podmínky nebo odměny zaměstnancům, kteří nebyli během roku nemocní. Zaměstnavatelé nechtějí platit nemocenskou a ještě k tomu za nemocného zaměstnance zajistit náhradu či platit přesčasy ostatních pracovníků.

Jak je to ve vybraných zemích EU?

V některých zemích má zaměstnanec nárok na nemocenskou (náhradu mzdy) od prvního dne nemoci (např. Belgie, Německo, Maďarsko, Polsko…). V jiných zemích, stejně jako v Česku, nemá zaměstnanec v prvních dnech nemoci na nemocenskou (náhradu mzdy) nárok. Tento systém platí např. ve Španělsko, Švédsku, Velké Británii, Irsko, Řecko, Estonsko.

• Belgie

  Dělníkům vyplácí zaměstnavatel nemocenskou v prvních 7 dnech pracovní neschopnosti. Výše nemocenské činí 100 % z vyměřovacího základu. Od 8 dne do 14 dne činí u dělníků výše nemocenské 60 % z vyměřovacího základu. Administrativním pracovníkům vyplácí zaměstnavatel nemocenskou po celý měsíc v 100 % výši vyměřovacího základu.

• Finsko

  Zaměstnavatel hradí plnou mzdu či plat v prvních 9 dnech pracovní neschopnosti. Tato zákonné minimum je v některých firmách v kolektivních smlouvách prodlouženo. Jestliže pracovní poměr trvá déle než jeden měsíc. Pokud dojde k pracovní neschopnosti v prvním měsíci, tak činí náhrada od zaměstnavatele 50 % z platu.

• Maďarsko

  Nemocenská placené zaměstnavatelem činí 70 % z vyměřovacího základu, a to až do 15 dnů nemoci ročně.

• Německo

  Zaměstnavatelé platí nemocenskou po dobu prvních 6 týdnů pracovní neschopnosti. Nemocenská činí 70 % z vyměřovacího základu (průměrného příjmu v posledních třech měsících).

• Norsko

  Zaměstnavatel platí nemocenské dávky v hotovosti po dobu prvních 16 kalendářních dní. Po dobu prvních šestnácti kalendářních dní je výše nemocenské 100 % předchozího průměrného příjmu.

• Polsko

  Zaměstnavatel platí nemocenskou po dobu prvních 33 dní ve výši 80 % z průměrné měsíční mzdy. V případě nemoci způsobené pracovními úrazy, nemoci z povolání nebo nemoci vyskytující se v průběhu těhotenství je výše nemocenské 100 % z průměrné mzdy.

• Slovinsko

  Zaměstnavatel vyplácí nemocenskou po dobru prvních 30 dní pracovní neschopnosti. V případě nemocí z povolání, pracovních úrazů, darování tkání, orgánů nebo krve či karantény je výše nemocenské 100 % z vyměřovacího základu. Pro nemoc je to 90 % a pro zranění nesouvisící s prací je to 80 % z vyměřovacího základu.

• Španělsko

  Zaměstnavatel platí nemocenskou od 4 do 15 dne nemoci. Po první tři dny pracovní nemoci je zaměstnanec bez příjmu. Nemocenská placená zaměstnavatelem činí 60 % z vyměřovacího základu.

• Švédsko

  Zaměstnavatel platí zaměstnanci nemocenské od 2 do 14 dne nemoci. Výše nemocenské placené zaměstnavatelem činí 80 % z předchozího průměrného výdělku.

• Velká Británie

  Nemocenské dávky placené zaměstnavatelem vyplácí zaměstnavatel od 4 dne nemoci až po dobu maximálně 28 týdnů. Standardní sazba činí 79,15 liber (92 €).

Pramen: MISSOC Database – Sickness Cash Benefit 2009