Hruška: Zánik daňových rájů v budoucnosti nehrozí

15.02.2010 | , Firemnifinance.cz
FIREMNI FINANCE - NEPOUŽÍVAT


Díky neobjektivním informacím v mediích je daňové plánování vnímáno na hranici zákona. Tak tomu však není - jedná se o legitimní a racionální postupy, uvedl Vítězslav Hruška, obchodní ředitel společnosti SMART Companies.


Vítězslav Hruška S Vítězslavem Hruškou , obchodním ředitelem společnosti SMART Companies, jsme si povídali o daňových rájích, jeho výhodách a trendech.



Důvodem odchodu do daňového ráje jsou především nižší daně, o kolik musí být daňový ráj výhodnější, aby se náklady na změnu vrátili během jednoho, dvou let?

Tato zdánlivě jednoduchá otázka nemá jednoduchou ani jednoznačnou odpověď, protože vždy záleží na kokrétním ekonomické modelu struktury a její funkci. Je totiž zásadní rozdíl mezi strukturami, které využívají modely optimalizace nákladů, výnosů nebo zisků. Obecně lze říci, že existují funkční řešení, která jsme s to navrhnout a realizovat v úplném servisu a která přinášejí efekt i v kratších časových horizontech, než je jeden rok.

Jedním z důvodů jsou i nižší administrativní náklady. Daňové ráje mají menší byrokracii, nemusí se vyplňovat tolik formulářů. Jaké další důvody to jsou? Na čem všem lze ušetřit?

Využití společností z daňových rájů je možno ve třech různých aspektech – při tzv. anonymizaci, při daňovém plánování a při rozvoji podnikání – expanzi do zahraničí. Anonymitu vlastnictví lze stručně definovat jako nastavení vlastnických vztahů k majetku s maximální ochranou soukromí vlastníků jednotlivých podílů při zachování kontroly nad tímto majetkem. Veřejnost se často mylně domnívá, že cílem anonymizace je snaha o zakrytí a neprůhlednění aktivit. Pravda je ovšem daleko prozaičtější - nejběžnějším důvodem je obava o bezpečnost osoby podnikatele a osob jemu blízkých (rodiny atp.), ochrana integrity majetkových struktur při změnách investorů atp. Mezinárodní daňové plánování je velice složitým procesem, jehož hlavním účelem je optimalizovat daňové zatížení podnikatelského subjektu. Díky neobjektivním informacím v mediích je daňové plánování často vnímáno jako činnost na hranici zákona. Tak tomuvšak není - jedná se o zcela legitimní a racionální postupy, kterých využívají i ty největší nadnárodní společnosti. Úspěšné daňové plánování vyžaduje dokonalou znalost daňových předpisů nejen v místě podnikání klienta, ale také precizní znalost mezinárodního zdanění. Při expanzi do zahraničí je podstatným momentem, kromě malého či žádného daňového zatížení také liberální přístup některých zemí u podnikání jako je např. provozování internetového sázení. Takové liberální prostředí je podpořeno i příznivým podnikatelským prostředím, ve kterém mohou být určité typy společností založeny během několika dní.

Pro koho je koncept daňového ráje výhodný a pro koho ne, myslím tím obor podnikání či velikost společnosti?

Na základě našich informací a zkušeností je zřejmé, že využití zahraničních společností není omezeno konkrétním odvětvím podnikání klienta. Zahraniční společností v lokalitách jako je např. Nizozemsko, Kypr, nebo Seychelská republika či BVI, mají svou funkci a smysl jak v obchodních, tak holdingových strukturách.
Přínosy zahraničních společností jsou zajímavé pro podnikatele v odvětvích poradenských a finančních služeb, mezinárodního obchodu a služeb, stejně jako pro investiční společnosti, telekomunikace, IT. Založení offshorové společnosti není výsadou jen finančně silných a velkých společností zaměřených na určitý typ podnikání.

Vítězslav Hruška je absolventem Provozně ekonomické fakulty (PEF) ČZU v Praze, ve studiu managementu a marketingu pokračoval na Södertörns Högskola ve Švédsku. Po studiích nastoupil do společnosti ASSET Tax na pozici konzultanta. Ve společnosti SMART Companies působí od roku 2007, nejprve na pozici senior konzultanta, od září 2009 zastává pozici obchodního ředitele společnosti SMART Companies s odpovědností za novou značku společnosti Trust Services – specialisty na zakládání offshore společností a daňové plánování. Vítězslav Hruška se domluví anglicky a německy. Ve svém volném čase se rád věnuje cestování a golfu.

Jaký je rozdíl mezi onshore a offshore společností?

Za onshore společnosti jsou obvykle považovány společnosti existující ve státech, které mají v rámci daňového systému přímé daně, zejm. daň z příjmů pávnických a fyzických osob, nastavany jako poměrnou část ze za základu daně. Z historických důvodů se obvykle jedná o kontinentální státy. Příkladem takové společnosti může být například i společnost s ručením omezeným, založená v České republice. Za offshore společnosti jsou naproti tomu společnosti registrované v zemích, které většinou jsou označovány za tzv. daňové ráje, mají daně z příjmů stanoveny jako „paušální“ částku bez vazby na aktuální zisky/výnosy společnosti, a které nemají informace o jejich vlastnících zapsané ve veřejně dostupných rejstřících. Z historických důvodl jsou to obvykle ostrovní státy, Příkladem takové společnosti může být například i soukromá společnost s ručením omezeným, založená v Syechelské republice.
Offshore společnosti jsou obvykle registrované v zemích, jako jsou Britské Panenské ostrovy, Seychely a podobně, které jsou označovány jako tzv. daňové ráje, obdobně však, při splnění specifických podmínek, fungují společnosti také ve státech, jako je Kypr, Nizozemí, Malta ale i USA a Velká Británie.

V Evropě se spíše hovoří o zemích s výhodným daňovým zatížením, lze vůbec nějakou zemi v Evropě označit za opravdový daňový ráj?

Při splnění konkrétních podmínek tak mohou fungovat státy jako je Kypr, Nizozemí, Bulharsko, Malta, ale i Velká Británie.

Nejpopulárnější zemí je Nizozemí. K 30.6.2009 tam bylo 3516 českých firem. Na opačném konci je Jersey ve Velké Británii s 5 českými firmami. Velký nárůst zaznamenal Kypr, ale i Belize, Panama nebo Seychely? Jak se vyvíjí zájem o konkrétní daňové ráje?

Podle nedávno zveřejněných statistik agentury ČEKIA, například v České republice přibylo několik desítek společností, které mají podíly v českých společnostech: Přehled daňových rájů a českých firem v nich – zdroj ČEKIA:

Země Počet firem k 31.12.2009 Změna 2009/2008
Belize 77 22
Kypr 1411 +261
Panama 162 +54
Seychelská republika 262 +37

 

ČEKIA dále dle svých analytiků uvádí, že počet českých firem, které jsou kontrolovány z daňového ráje, je o 130 % vyšší než na Slovensku. Důvodem může být přívětivější podnikatelské prostředí na Slovensku, stejně jako nižší daňové zatížení. S nadsázkou lze říct, že i samotné Slovensko se stalo středoevropským „daňovým rájem“.

Čím se liší daňový ráj typu Seychely či Belize na jedné straně a Lucembursko či Nizozemí na straně druhé? Kde je hranice, kdy si řeknete, že ta firma musí být podezřelá, když má sídlo v této zemi, zatímco business dělá úplně někde jinde, a naopak?

Tyto daňové ráje se liší tradicí, reputací, stabilitou právního systému atd. Obecně se dá říci, že typické offshorové oblasti, mezi něž patří například Seychely, se využívají především pro anonymizační účely. Na druhou stranu lokalita jako např. Nizozemí nebo Velká Británie se využívá pro účely holdingu a přerozdělování finančních prostředků mezi jednotlivé společnosti. Z těchto obecných charakteristik vyplývá, že typické offshorové oblasti uvalují stín pochybností nejen u státních institucí, ale i u případných obchodních partnerů. Tento stín pochybností je ale vykompenzován výhodami, které žádné jiné jurisdikce nenabízejí, nebo nabízejí v menší míře.

Co by měla firma respektovat při výběru daňového ráje?

Každá firma musí respektovat právní řád domovského státu a mezinárodní dohody. Požadavky klientů se různí, ovšem na základě našich zkušeností se podnikatelé při výběru lokalit orientují zejména na následujících 5 destinací: Kypr, Nizozemí, Seychely, Britské panenské ostrovy a Velká Británie. To dokládá obecný trend, že na celém trhu v ČR je zřetelná tendence k zakládání společností v těchto lokalitách. Důvody pro umístění mateřských společností českých firem zejména na Kypru jsou velice jednoduché. Kyperské zákony totiž neuvalují žádnou srážkovou daň na ať už vyplácené či přijaté dividendy, zachovávají poměrně vysokou úroveň anonymity vlastnictví a vytvářejí stabilní právní prostředí.

Převést podnik do cizí země není jen tak. Zvládne to středně velký podnik sám nebo mu nezbude obrátit se na odborníky? Jaká úskalí jsou s tím spojená?

Vytvoření struktury, v nichž figuruje společnost z daňového ráje tak, aby daná struktura splňovala svůj účel, je poměrně složitým procesem. Životaschopnsot takové struktury je klíčovým poždavkem, který je možný zajistit buď vlastními silami, nebo prostřednictvím poradenské firmy. Firmy samy o sobě nemají většinou lidské zdroje, které by mohly takovou strukturu vymyslet a zrealizovat. Klíčovým rozhodnutím tedy není jen a pouze zda a jak do zahraničí, ale také s kým.

Podle čeho by si měl podnik vybírat poradce?

Poradenských firem zabývající se zakládáním společností v zahraničí je na českém trhu celá řádka. Nicméně je třeba dobře zvážit, jestli se taková poradenská společnost dokáže postarat o kompletní servis, který zahrnuje nejen samotné založení společnosti, ale i její následnou správu. Aby zahraniční společnost byla funkční, je nezbytné zajistit, aby povinnosti ukládané zákony v daných lokalitách byly splňovány. Z tohoto důvodu je zapotřebí, aby poradenská firma byla schopna sledovat a reagovat na legislativní změny.
Naše společnost je schopna toto zajišťovat na základě našich partnerských vztahů s odborníky v příslušných lokalitách.

Podle České kapitálové informační agentury se počet tuzemských firem, které mají vlastníka v daňovém ráji, zvýšil v roce 2008 na 8 489, v roce 2009 na 11 143. Jak se bude tento počet vyvíjet?

Počet společností, jejichž vlastníky budou společnosti rezidentní v Nizozemsku, Velké Británii, Kypru bude podle našich odhadů nadále stoupat. Nicméně se domníváme, že v dlouhodobém horizontu bude nárůst u klasických offshorových společností pomalejší a to s ohledem na tlaky mezinárodních institucí a jednotlivých států.

Francie a Německo hlasitě volají po zpřísnění podmínek využívání daňových rájů. Hrozí nějaké zásadní omezení?

Tlak silných zemí jako např. Francie nebo Německa, ale i mezinárodních institucí jako OECD se vztahují především na lokality, které jsou na tzv. černé listině. Principiálně se domníváme, že zánik daňových rájů v budoucnosti nehrozí.

Děkuji za rozhovor,
Karel Pospíšilík, Finance.cz

Štítky:

Články ze sekce: FIREMNI FINANCE - NEPOUŽÍVAT



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.