Zvýšila ekonomická krize ekonomickou svobodu ve světě nebo naopak zvýšila? Jak vysoká je ekonomická svoboda v Česku?
Ekonomická svoboda je základní právo každého člověka svobodně pracovat, vyrábět, konzumovat a investovat. V ekonomicky svobodných zemích je úloha státu důležitá, aby občanům zajistila ochranu jejich svobody. V zemích s vyšší ekonomickou svobodou je vyšší životní úroveň. Svoboda totiž podporuje pokrok, včetně sociální oblasti.
První dvě místa se během čtrnácti let nezměnila. Patří Hongkongu a Singapuru, nejefektivnějším a nejliberálnějším ekonomikám světa. V těchto zemích neexistují žádné pobídky ani omezení. Ekonomiky obou zemí jsou až na drobné výjimky celé privátní. Obě země jsou s ohromným náskokem nejčastějším cílem zahraničních investic v přepočtu na jednoho obyvatele. V obou zemích není žádné omezení pro zahraniční kapitál. Efektivita obchodu a výkon obou ekonomik je obdivuhodný. Obě země navíc mají jedny z nejjednodušších daňových systémů na světě a daňové zatížení je minimální.
Jak se index sestavuje?
Od roku 1995 je index ekonomické svobody sestavován The Heritage Foundation ve spolupráci s Wall Street Journal. V publikaci „2010 Index of Economic Freedom“ bylo hodnoceno 179 zemí světa. Celkem bylo hodnoceno deset kritérií. Každá kategorie je ohodnocena procentem. Maximální hodnocení 100 %. Nejnižší 0 %. Výsledný index je potom průměrem jednotlivých dílčích hodnocení.
Hodnocení Česka za rok 2009
Za rok 2009 skončilo Česko na 34. místě, což je o tři příčky lepší umístnění než za rok 2008. Až za Českem skončily mnohé vyspělé západoevropské země jako Norsko, Španělsko, Itálie nebo Portugalsko. Výsledný index Česka se zvýšil o 0,4 bodu (z 69,4 na 69,8).
-
svoboda podnikání – 65,5
V hodnocení svobody podnikání Česko zaostává především v rychlosti se založením nové společnosti, finanční a administrativní náročnosti. Uzavření podniku je oproti nejvyspělejším zemím značně náročné.
-
svoboda obchodu – 87,5
Obchodní politika je v Česku obdobná jako v ostatních členských zemích EU. Svoboda obchodu je tedy hodnocena velmi dobře. Problémem zůstává netransparentní zadávání veřejných zakázek a problematické vymáhání práv k duševnímu vlastnictví.
-
fiskální svoboda – 80,1
Daňové zatížení v Česku je při porovnání s ostatními vyspělými zeměmi světa mírně podprůměrné. Hodnocení v této oblasti je tedy velmi dobré.
-
státní správa – 45,6
Celkové vládní výdaje, včetně spotřeby, jsou vysoké. Vládní výdaje dosahují cca. 43 % HDP. V této oblasti má Česko nejhorší hodnocení.
-
monetární svoboda – 75,6
Inflace v Česku je dlouhodobě nízká, což je hodnoceno pozitivně. Kontrole však podléhají některé suroviny, energie, domácí nájemné či železniční a autobusová doprava. Maximální ceny jsou stanoveny pro poštu a telekomunikační tarify.
-
svoboda investování – 70,0
Domácí i zahraniční investoři mají stejné podmínky, což je hodnoceno pozitivně. Neexistují žádná omezení plateb a běžných transferů. Problémem však nadále zůstává nerovné vymáhání smluvních závazků, byrokracie a korupce.
-
svoboda finančního trhu – 80,0
Finanční sektor je hodnocen velmi dobře a patří mezi nejrozvinutější z východní Evropy. Dopad krize na finanční trhy byl malý. Kontrolní rámec finančního trhu je nastavený dobře. Nevýhodou je malý a netransparentní kapitálový trh.
-
korupce – 52,0
Korupce v Česku je hodnocena jako významná. Česku patří až 45. místo v hodnocení korupce společností Transparency International. Jedná se o druhé nejhorší hodnocení Česka.
-
ochrana majetku – 65,0
Vlastnická práva jsou v Česku chráněna zákonem. Soudnictví je nezávislé, ale zdlouhavé. Soudy trvají v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi světa příliš dlouho. Problematické je rovněž vynucování soudních rozsudků.
-
svoboda trhu práce – 76,4
Pracovní předpisy jsou poměrně flexibilní a dobře nastavené.
Rok 2009 – pokles ekonomické svobody
Úroveň ekonomické svobody v loňském roce oproti předcházejícím létům mírně poklesla. Průměrná hodnota indexu pro rok 2010 má hodnotu 59,4 bodu (pro rok 2009 měl hodnotu o 0,1 bodu vyšší). Důvodem byla ekonomická krize, kdy mnoho vlád ve snaze zažehnat ekonomickou krizi zvýšilo svoji úlohu v domácí ekonomice. Zvýšení vládní intervence však nebyly často ku prospěchu věci. Výsledkem bylo omezení ekonomické svobody. Např. USA poprvé v historii sestavování indexu ekonomické svobody vypadly z první pětky (pokles indexu o 2 %). Není jistě bez zajímavosti, že v zemích, kde se index ekonomické svobody zvýšil, byl dopad celosvětové ekonomické krize nejmenší. Srovnejte výsledky s údaji před rokem.
EU: nejlepší hodnocení má Irsko, nejhorší Polsko
Mnoha evropským ekonomikám se v loňském roce dařilo. V první dvacítce nejsvobodnějších ekonomik je devět z Evropy. Nejlepší hodnocení má Irsko (5. místo), Švýcarsko (6. místo), Dánsko (9. místo). Dalšími zeměmi v první dvacítce jsou Velká Británie, Lucembursko, Nizozemí, Estonsko, Finsko a Island. Přesto se ekonomická svoboda zhoršila v zemích, které ekonomická krize citelně zasáhla (Irsko a Island). Nejhorší hodnocení z členských zemí Evropské unie má Bulharsko (75. místo). Následuje Itálie (74. místo), Řecko (73. místo) a Polsko (71. místo).
Nejvíce zvýšila výsledný index z evropských zemí Černá Hora (o 5,4 bodu). Další evropské země, kterým se dařilo jsou: Makedonie, Chorvatsko, Bělorusko, Bosna a Hercegovina a Polsko. Oproti roku 2008 si pohoršily země Latinské Ameriky. Především Bolívie, Barbados, Ekvádor, Venezuela a Bahamy. Nejhorší hodnocení ze všech zemí má s velikým náskokem Severní Korea (179. místo). Těsně před Severní Koreou skončily tyto země: Zimbabwe, Kuba, Eritrea, Barma, Venezuela, Libye.
| Pořadí | Země | Index ekonomické svobody ve světě (2010) (prvních 60 zemí ze 179 hodnocených) |
|---|---|---|
| 1 | Hongkong | 89,7 |
| 2 | Singapur | 86,1 |
| 3 | Austrálie | 82,6 |
| 4 | Nový Zéland | 82,1 |
| 5 | Irsko | 81,3 |
| 6 | Švýcarsko | 81,1 |
| 7 | Kanada | 80,4 |
| 8 | USA | 78,0 |
| 9 | Dánsko | 77,9 |
| 10 | Chile | 77,2 |
| 11 | Velká Británie | 76,5 |
| 12 | Mauritius | 76,3 |
| 13 | Bahrain | 76,3 |
| 14 | Lucembursko | 75,4 |
| 15 | Nizozemí | 75,0 |
| 16 | Estonsko | 74,7 |
| 17 | Finsko | 73,8 |
| 18 | Island | 73,7 |
| 19 | Japonsko | 72,9 |
| 20 | Macau | 72,5 |
| 21 | Švédsko | 72,4 |
| 22 | Rakousko | 71,6 |
| 23 | Německo | 71,1 |
| 24 | Kypr | 70,9 |
| 25 | Svatá Lucie | 70,5 |
| 26 | Gruzie | 70,4 |
| 27 | Taiwan | 70,4 |
| 28 | Botswana | 70,3 |
| 29 | Litva | 70,3 |
| 30 | Belgie | 70,1 |
| 31 | Korea | 69,9 |
| 32 | Salvador | 69,9 |
| 33 | Uruguay | 69,8 |
| 34 | Česko | 69,8 |
| 35 | Slovensko | 69,7 |
| 36 | Španělsko | 69,6 |
| 37 | Norsko | 69,4 |
| 38 | Arménie | 69,2 |
| 39 | Katar | 69,0 |
| 40 | Barbados | 68,3 |
| 41 | Mexiko | 68,3 |
| 42 | Kuvajt | 67,7 |
| 43 | Omán | 67,7 |
| 44 | Izrael | 67,7 |
| 45 | Peru | 67,6 |
| 46 | Spojené Arabské Emiráty | 67,3 |
| 47 | Bahamy | 67,3 |
| 48 | Malta | 67,2 |
| 49 | Svatý Vincent | 66,9 |
| 50 | Lotyšsko | 66,2 |
Pramen: The Heritage Foundation/Wall Street Journal Index of Economic Freedom 2010



Test Volkswagen Caravelle Long 2.0 TDI 4Motion: Mikrobus do nepohody
Malý náklaďáček mnoha jmen: Škoda/Aero/Praga (A) 150 byla nedoceněným československým dříčem
Řidička uvízla na železničním přejezdu, rychlík ji minul jen o kousek
Brzdná dráha delší až o deset metrů. Hlavně levné pneumatiky z východní Asie jsou pro řidiče rizikové
Test Renault Symbioz: S novým hybridem jezdí svižně a se spotřebou legendárního té-dé-íčka
