Mzdy & personalistika v praxi č. 9/2005

V rubrice „Okénko do zemí EU“ se tentokrát podrobně věnujeme mzdám v jednotlivých zemích EU, v rubrice otázky a odpovědi naleznete odpovědi na dotazy našich čtenářů z praxe, dále časopis přináší daňový kalendář na měsíc říjen a výběr novinek z legislativy.

Vyplňování ELDP u studentů - brigádníků (Mzdy & personalistika v praxi č. 9/2005, s. 2)
Dagmar Polívková
V souvislosti s aktuální otázkou zaměstnávání studentů v období letních prázdnin a k povinnosti vyhotovit Evidenční listy důchodového pojištění po konečném vyúčtování příjmů je tento článek věnován problematice tzv. brigádnické činnosti studentů.

Zpětné přiznání důchodu (Mzdy & personalistika v praxi č. 9/2005, s. 6)
JUDr. Jana Laumannová
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v hlavě šesté upravuje některé aspekty nároku na důchod a jeho výplatu. Konkrétně se jedná o ustanovení §§ 54 – 66. Především je potřeba odlišit nárok na důchod a nárok na výplatu důchodu. Zákon stanoví pro jednotlivé druhy důchodů konkrétní podmínky nároku, který pak skutečně vznikne dnem, kdy je splněna poslední z nich. Podrobnější informace naleznete v dalším textu.

Ochranná lhůta v nemocenském pojištění zaměstnanců (Mzdy & personalistika v praxi č. 9/2005, s. 8)
JUDr. František Vlasák
K tomu, aby mohl zaměstnanci vzniknout nárok na kteroukoli dávku nemocenského pojištění, je třeba, aby byly současně splněny dva okruhy podmínek: podmínky obecné, které jsou stanoveny pro všechny dávky nemocenského pojištění, a konkrétní podmínky, které jsou stanoveny pro každou jednotlivou dávku. Jednou z obecných podmínek je i to, že se podmínky rozhodné pro přiznání konkrétní dávky nemocenského pojištění splnily v době účasti na nemocenském pojištění nebo sice po skončení pojištění, avšak ještě během doby, po kterou zaměstnanec pobírá nemocenské, podporu při ošetřování člena rodiny nebo peněžitou pomoc v mateřství, anebo jestliže se splnily v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta je tedy určitá doba po skončení zaměstnání, jejíž význam spočívá v tom, že pokud se v jejím průběhu splní stanovené podmínky, vznikne nárok na dávku stejně, jako kdyby zaměstnání stále ještě trvalo. Další podrobnosti a názorný výklad na příkladech naleznete v článku.

Změny v odměňování zaměstnanců ve zdravotnictví (Mzdy & personalistika v praxi č. 9/2005, s. 13)
JUDr. Vratislav Tomek
V článku naleznete informace o změnách, které nastaly nařízením vlády č. 307/2005 Sb.. Tímto nařízením jsou od 1. září 2005 přiznány zaměstnancům, kteří jsou zdravotnickým pracovníkem a vykonávají zdravotnické povolání, platové tarify podle stupnice, která až doposud byla přiznána zaměstnancům úřadů.

Výdaje na závodní stravování u společníků v. o. s. (Mzdy & personalistika v praxi č. 9/2005, s. 14)
Ing. Martin Děrgel
Odpověď na odborný dotaz

Příjem z prodeje obchodního podílu společníka v. o. s. (Mzdy & personalistika v praxi č. 9/2005, s. 14)
František Kocour
Odpověď na odborný dotaz

Stanovení výše náhrady mzdy (Mzdy & personalistika v praxi č. 9/2005, s. 14)
JUDr. Marcela Smutná
Odpověď na odborný dotaz

Nárok na dovolenou při čerpání mateřské a rodičovské dovolené (Mzdy & personalistika v praxi č. 9/2005, s. 14)
JUDr. František Muška
Odpověď na odborný dotaz

Náhrada výdaje za ztracenou jízdenku (Mzdy & personalistika v praxi č. 9/2005, s. 15)
JUDr. František Muška
Odpověď na odborný dotaz

Motivační schopnosti a jejich rozvoj (Mzdy & personalistika v praxi č. 9/2005, s. 16)
Jan Urban
Výkonnost zaměstnanců závisí nejen na jejich znalostech a schopnostech, ale i na jejich pracovním úsilí, vytrvalosti, odhodlání či dokonce nadšení, se kterým svou práci vykonávají, tj. na jejich motivaci. Řada organizací se opírá o přesvědčení, že lidé, kteří jsou za práci placeni, by měli být i motivováni. Motivace zaměstnanců, jejich aktivita, pracovní nasazení, a i tudíž dosažené výsledky, jsou však z velké části výsledkem toho, jak s nimi jednají jejich manažeři. Rozvoji motivačních schopností manažerů je však ve srovnání s rozvojem znalostí a schopností zaměstnanců zpravidla věnována podstatně menší pozornost.

Stručný přehled popisů pracovních míst podle hlavních funkčních oblastí (Mzdy & personalistika v praxi č. 9/2005, s. 20)
Jan Urban
Autor zde popisuje pracovní místa z oblasti výroby (provozu).

Vedlejší pracovní poměr, vedlejší činnost, vedlejší zaměstnání (Mzdy & personalistika v praxi č. 9/2005, s. 22)
Doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc.
V současné době můžeme sledovat nárůst počtu osob, které vedle stávajícího zaměstnání vykonávají ještě jinou pracovní činnost s cílem zajistit si další (doplňkový) zdroj příjmů. Právní úprava nabízí různé možnosti skloubení takové výdělečné činnosti s primární pracovní aktivitou. Tři pojmy uvedené v nadpisu tohoto článku, které označují způsob jak časově, popřípadě i místně zkoordinovat více pracovních činností jednoho zaměstnance, jsou v praxi často zaměňovány a nepřesně interpretovány. Autorka v dalším textu podrobněji vymezuje jejich význam, přibližuje platnou právní úpravu a upozorňuje na možná úskalí při její praktické aplikaci.

Požadavky na pracovní místo, pracoviště zaměstnanců – I. část (Mzdy & personalistika v praxi č. 9/2005, s. 26)
JUDr. František Muška
V souvislosti s pracovněprávními vztahy zaměstnanců (pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr) vyplývají určité požadavky jednak na pracovní místo, které hodlá zaměstnavatel obsadit nebo které již obsazeno je, a rovněž tak vyplývají požadavky na pracoviště zaměstnanců. Jaké tyto požadavky jsou, se dozvíte v dalším textu.

Mzdová agenda bez chyb (Mzdy & personalistika v praxi č. 9/2005, s. 33)
Ing. Miroslav Bulla
V tomto příspěvku se autor zabývá problematikou mezd u zaměstnavatelů především v podnikatelské sféře, kde se odměňuje podle zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku. Vybral několik oblastí, ve kterých mzdové účetní při zpracování mzdové agendy dost často a opakovaně chybují. Tyto chyby mohou vést nejen k poškození zaměstnance, ale i k poškození samotného zaměstnavatele. Často se na tyto chyby ani nepřijde, protože některé oblasti nejsou příliš kontrolovány, je však samozřejmě nutné postupovat v souladu s platnými právními normami.

Mzdy Evropanů pod lupou (Mzdy & personalistika v praxi č. 9/2005, s. 36)
Bc. Petr Gola
Průměrná mzda je ve všech členských zemích Evropské unie pravidelně zveřejňována národními statistickými úřady jednotlivých zemí (ve většině případů čtvrtletně). Pouze samotný ukazatel průměrné mzdy nám však o životní úrovni Evropanů mnoho nepoví (Dánové na tom rozhodně nejsou šestkrát lépe než my, jak  bychom mohli při pouhém porovnání průměrné hrubé mzdy usuzovat), a  proto autor v článku porovnává mezi sebou nejenom průměrnou hrubou mzdu, ale i minimální mzdu, životní minimum a současně zohledňuje ceny zboží a služeb v jednotlivých zemích.