Konkursy a vyrovnání

Není mým cílem zabývat se zde Zákonem o konkursu a vyrovnání, který po více než 40leté absenci v roce 1991 opět začal působit jako ozdravný regulátor podnikatelského prostředí, a to přes řadu novel a kritiku jeho nedokonalosti z různých stran. Chci spíše na konkrétních údajích poukázat, že úpadky nejsou strašákem jen u nás či v dalších zemích střední a východní Evropy, ale že v úpadku se ocitá i velký počet firem  ve vyspělých tržních ekonomikách zemí západní Evropy a že počet úpadků v těchto zemích výrazně neklesá. Platí to zejména u našich sousedů v Rakousku , se kterým  máme čilé obchodní kontakty, a tudíž existuje i vysoká míra pravděpodobnosti, že úpadky zdejších firem se mohou bezprostředně dotknout i našich podnikatelů. Právě Rakousko se v mezinárodním srovnání drží na špici zemí s nárůstem insolvencí a ve sledovaných kritériích zdejší úpadci lámou jeden rekord za druhým. Jedním z důvodů, který ve své zprávě uvádí rakouský Spolek na ochranu věřitelů, je malý počet firem (koncem roku 2004 jich bylo cca 346 000). Přestože před deseti lety bylo v Rakousku dokonce jen 280 000 firem, považují rakouští analytici meziroční nárůst jejich počtu o 2,4 % za nízký vzhledem k pozici rakouského hospodářství v evropské ekonomice.

U našeho dalšího souseda a významného obchodního partnera Německa je počet úpadců po několik let stabilní a pohybuje se kolem 40 000 prohlášených a zamítnutých konkursů pro nedostatek majetku ročně (v roce 2003 39 320, v roce 2004 39 213).

V Polsku nastal oproti roku 2003, kdy bylo prohlášeno 2195 konkursů, pokles v roce následujícím na 1446 konkursů, ale tato čísla jsou vzhledem k velikosti polské ekonomiky nízká a spíše svědčí o tom, že zákon o konkursu a vyrovnání má ještě značné rezervy ve své implementaci v praxi. Aby nebyla opomenuta naše čtvrtá sousední země, je nutno uvést, že na Slovensku stoupl počet prohlášených konkursů z 687 v roce 2003 na 789 v r. 2004.

Největší nárůst úpadků byl v Evropě ve sledovaném období zaznamenán v Portugalsku (30,8 %) a Řecku (20,2 %), ale vzhledem k jejich absolutnímu počtu nejsou tyto nárůst až tak alarmující. Celkový pokles insolvencí v západní Evropě činil 0,3 %, v zemích východní a střední Evropy pak 10,7 %.

Tabulka: Insolvence v roce 2004

Pro srovnání uveďme ještě, jak jsou na tom některé mimoevropské ekonomiky.

Přestože z uvedeného přehledu vyplývá, že v loňském roce došlo k poklesu počtu insolvencí, je jich celkový počet stále alarmující a může se bezprostředně dotknout každé firmy. Jsou proto na místě preventivní kroky, jako je prověření bonity a platební morálky potenciálního dlužníka, obstarání si referencí, případně využití exportního pojištění, služeb faktoringových společností, bankovních garancí či dokumentárních plateb.

Příští díl má název: Řízení úvěrů a pohledávek