Dálková ovládání nabývají na důležitosti. V Česku jsou využívána v průmyslu i v domácnostech

Zájem o bezdrátové ovládání v současné době evidují například výrobci rádiových dálkových ovládání pro průmysl a stroje. „Oproti loňskému roku se poptávka po speciálních systémech řízení zvýšila zhruba o 8 %. Hlavním důvodem jejich využití je zvýšení efektivity provozu, bezpečnosti obsluhy či komfortu ovládání,“ vysvětlil Pavel Klaner, vedoucí obchodu společnosti HBC-radiomatic, která se zabývá distribucí a servisem rádiových dálkových ovládání. „Dálková ovládání se nejčastěji používají u jeřábů a zdvihací techniky. Stále častěji nacházejí uplatnění rovněž u stavebních strojů, jako jsou betonpumpy či drtiče stavební suti, dále například i v lesnictví a v hasičské technice,“ upřesnil Klaner s tím, že speciální dálková ovládání bývají v současnosti vybavena nejrůznějšími bezpečnostními funkcemi či dokonce přenosem obrazu zpět do ovladače.

Mezi nejpoužívanější vybavení na dálkové ovládání v domácnosti patří spotřební elektronika, jako je televize, DVD nebo rádio. Bezdrátovou technologii lze v domácnosti využít také pro regulaci osvětlení, topení a při ovládání žaluzií, rolet či garážových vrat. „U všech typů garážových vrat s motorem je dnes dálkové ovládání standard. Dálkové ovladače fungují na frekvenci 868,3 MHz, která je vyhrazena pro ovládání pohonů vrat, rolet a bran. Bezpečný provoz pak zajišťuje multibitové kódování, které obsahuje až 280 bilionů možných kódů. Elektropohon vrat lze ovládat dálkovým ovládáním v podobě přívěšku na klíčenku,“ uvedl Lubomír Valenta, marketingový manažer společnosti Lomax. Přenosné dálkové ovladače jsou také žádanou součástí rolet a žaluzií. „U stínící techniky vzrostla meziročně poptávka po rádiovém spínání o 10 %,“ dodává Valenta. U rolet a žaluzií přitom lidé u ovladačů hledají hlavně možnost centrálního nebo skupinového ovládání. K ovládání stínící techniky v celém bytě či domě tak stačí pouze jeden stisk tlačítka nebo krátké pootočení ovládacím kolečkem.

Dálkové ovládání není pouze součástí moderních průmyslových strojů a spotřebičů, ale i měřicích zařízení. Novým trendem se v dnešní době staly měřiče spotřeby vody a indikátory teploty radiátorů s možností dálkového odečtu naměřených hodnot. „U indikátorů na radiátorech a u bytových vodoměrů je rádiová komunikace již standardem a tomu odpovídá i zájem zákazníků. Téměř polovina všech námi dodávaných výrobků umožňuje rádiový odečet. Výhoda pro uživatele bytů je zřejmá – při odečtech není potřeba vstupovat do bytů. Není narušováno soukromí nájemníků a nájemníci nemusejí řešit, jakým způsobem zpřístupnit byt při odečtu, na který si dříve museli často například brát dovolenou,“ sdělil Petr Holyszewski, produktový manažer společnosti ENBRA, která se zabývá měřením a rozúčtováním spotřeby vody a tepla. „U vodoměrů je velmi časté, že si při jejich výměně objekty pořizují přímo vodoměry s rádiovým modulem, nebo alespoň takový typ vodoměru, na který lze rádiový modul nainstalovat dodatečně. V současné době se většina odečtů provádí takzvaným pochůzkovým odečtem, tedy způsobem, kdy odečitatel provádí odečet během pochůzky přes společné prostory objektu. Stále více se ale rozšiřuje odečet AMR, kdy jsou v objektu instalovány rádiové centrály připojené na internet. Odečet lze pak provádět přímo z kanceláře správce nemovitosti nebo z firmy, která provádí rozúčtování nákladů,“ doplnil Holyszewski. Investice do měřicího systému s dálkovým přenosem dat se majitelům vrátí zhruba za čtyři roky. Bezdrátové technologie u měřičů navíc zpřesňují odečty a brání i různým podvodům a pokusům o ovlivnění měření.

První pokusy s rádiovým ovládáním realizoval Nicola Tesla a datují se na přelom 19. a 20. století. Významný posun ve vývoji dálkových ovládání pak znamenala druhá světová válka, kdy byly experimenty s rádiovým ovládáním výsadou vojenského průmyslu. Masivní využití bezdrátového ovladače nastalo až od padesátých let 20. století. Tehdy zaplavily americké domácnosti dálkové ovladače k televizím. Zatímco první dálková ovládání využívala k přenosu rádiové vlny či ultrazvuk, později se stal standardem infračervený přenos, který výrazně zvýšil kapacitu přenášených informací.