Po nástupu krize podle analýzy částečných úvazků v Česku ubylo. V roce 2011 na kratší dobu pracovalo 5,4 procenta lidí, kteří měli zaměstnání. Loni se podíl zvedl na 5,5 procenta. Letos ve druhém čtvrtletí dosáhl 6,7 procenta. Zkrácený úvazek mělo 11,3 procenta pracujících žen a 3,1 procenta mužů.
Podle zprávy Česko v EU ve využívání kratší pracovní doby zaostává. "Aktuálně je podíl kratší pracovní doby nižší než v ČR pouze v Bulharsku a na Slovensku," uvedli autoři v analýze. Víc než čtvrtina lidí pracuje na kratší úvazek v Dánsku, Švédsku, Rakousku, Británii, Švédsku či Německu. V Nizozemsku tak dělá skoro 51 procent zaměstnaných, kratší zaměstnání tam má 77,3 procenta žen.
Práce na zkrácený úvazek má ale i negativní dopady. Může se totiž promítnout na důchodu. Člověk, který pracuje na kratší dobu, má nižší výdělek a méně odvádí do důchodového systému. Výše odvodů má vliv na výši penze. Někteří lidé s částečnou pracovní dobou si také stěžují na to, že při polovičním úvazku musejí stejně vyřídit třeba 80 procent objemu práce, zaplaceno dostanou ale právě za polovinu.
Zpráva byla převzata z ČTK.