EU: Nejvíce zadlužené je Řecko, nejméně Estonsko

Státní dluh v členských zemích Evropské unie se v prvním čtvrtletí roku 2013 pohyboval do 10 % v Estonsku po necelých 161 % v Řecku. Cílem všech evropských vlád je snižování státního dluhu, neboť vyšší zadlužení je nepříjemné pro všechny občany. Zhoršuje se podnikatelské prostředí, roste nezaměstnanost, klesá kupní síla mezd a snižuje se celková životní úroveň občanů.

• Dle posledních zveřejněných údajů Eurostatem (k prvnímu čtvrtletí roku 2013) má nejvyšší státní dluh Řecko (160,5 % k HDP), Itálie (130,3 % k HDP), Portugalsko (127,2 % k HDP), Irsko (125,1 % k HDP), Belgie (104,5 % k HDP).

• Nejnižší státní dluh má Estonsko (10,0 % k HDP), Bulharsko (18,0 % k HDP), Lucembursko (22,4 % k HDP), Rumunsko (38,6 % k HDP), Lotyšsko (39,1 % k HDP), Švédsko (39,4 % k HDP). Celkový státní dluh Česka je v rámci členských zemí EU devátý nejnižší a dosahuje 47,8 % k HDP.

Posuzovat státní dluh je však nutné individuálně, neboť každá země má jinou strukturu dluhu. Japonsko je druhou nejzadluženější zemí světa, přesto je národní ekonomika hodnocena pozitivně a vláda si na mezinárodním finančním trhu půjčuje poměrně levně. Důvodem je skutečnost, že věřiteli státu jsou převážně japonské domácnosti. Rovněž je potřeba hodnotit i schopnost jednotlivých zemí státní dluh splácet, aktivní saldo zahraničního obchodu je tedy velmi důležité. Proto situace Německa, Velká Británie nebo Francie je odlišná od jihoevropských zemí. Navíc uvedené země mají značná aktiva v zahraničí.

Meziroční změny

Při porovnání státního dluhu za první čtvrtletí roku 2012 a první čtvrtletí roku 2013 nejvíce stoupl státní dluh v Řecku (o 24,1 %), Irsku (o 18,3 %), Portugalsku (o 14,9 %) a Kypru (o 12,6 %). V Česku meziročně stoupl státní dluh o 4,1 %, což je jedenáctý nejvyšší nárůst. Meziročně se státní dluh podařilo snížit Lotyšsku (o 5,1 %), Litvě (o 1,9 %) a Dánsku (o 0,2 %).

Proč je podpora podnikání důležitá?

Aby se státní dluh snížil, tak je zapotřebí přebytkový rozpočet. Situace však není snadná, neboť státní dluh vlivem úroků neustále stoupá. Snižování státního dluhu je tedy běh na dlouhou trať a vyžaduje značnou finanční disciplínu, dlouhodobé plánování a shodu napříč politickým spektrem, což není v evropských zemích snadné. Vlivem vysokých mandatorních výdajů (především sociální povahy - např. důchody, státní dávky) v evropských zemích, které se dají velmi těžce měnit z roku na rok, je přebytkové roční hospodaření náročné.

• Zvyšování daňové zátěže navíc v mnoha zemích narazilo na své možnosti, neboť další zvýšení důležitých daňových sazeb by vedlo ke snížení konkurenceschopnosti národních firem. Během posledních let se zvyšovala především DPH. V řadě zemí se zvýšila během ekonomické krize základní sazba DPH o 3 % a více. Nejvíce v Maďarsku (z 20 % na 27 %). Cestou, jak zvýšit daňový výnos, je zlepšení podnikatelského prostředí. Jednodušší legislativa, fungující justice, školství a výborné veřejné služby, pomáhají firmám i drobným OSVČ. Když se daří byznysu, potom stoupá daňový výnos, i při stejné daňové sazbě. Podpora podnikání je tedy velmi důležitá.

Kde je riziko bankrotu nejvyšší?

Německý server „Verlorene Generation“ pravidelně sestavuje žebříček zemí dle rizika státního bankrotu. Čím vyšší veřejný dluh, tím zpravidla větší riziko státního bankrotu. Hodnotí se však nejenom nominální výše dluhu, ale i možnost zemí dluh splácet a další aspekty. V posledním žebříčku bylo hodnoceno celkem 75. zemí světa.

• Z členských zemí EU uvedených v žebříčku má nejlepší hodnocení Švédsko, Finsko, Nizozemí, Německo, Velká Británie, Dánsko, Rakousko a Česko.

• Nejhorší hodnocení má naopak Řecko, Portugalsko, Kypr, Irsko, Španělsko, Maďarsko a Itálie.

Státní dluh v zemích EU (1. čtvrtletí roku 2013, v % k HDP)

Pramen: Eurostat, Pressemitteilungen Nr. 114/2013