Pojištění zaměstnanců a OSVČ pracujících v cizině

Povinné pojistné (sociální a zdravotní pojištění) se odvádí ve všech členských zemích Evropské unie, avšak v rozdílné výši a za rozdílných podmínek. Při práci v jiné členské zemi Evropské unie je situace poměrně jednoznačná, neboť koordinační nařízení EU mají přednost před národní legislativou.

• V rámci výkonu práce ve více členských zemí EU se nemůže stát, že bude občan pojištěn (důchodově, nemocensky a zdravotně) ve dvou zemích současně nebo naopak ani v jedné. V rámci zemí EU platí princip jednoho pojištění.

Jak je to u OSVČ?

Některé osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) bydlící v příhraničí sice žijí v Česku, ale skutečné podnikatelské aktivity mají třeba v Rakousku nebo Německu. Pro osoby samostatně výdělečně činné je rozhodující pro platbu povinného pojistného, kde skutečně svoji výdělečnou činnost vykonávají, nikoliv kde mají bydliště.

• Praktický příklad

OSVČ pan Modrý bydlí v Česku, ale výdělečnou činnost vykonává v Německu. Povinné pojistné bude pan Modrý odvádět v Německu, protože zde skutečně vykonává svoji samostatnou výdělečnou činnost, ale daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob bude pan Modrý podávat v Česku.

Vyslání zaměstnance do ciziny

Pro účely výpočtu a odvodu povinného pojistného se za vyslaného zaměstnance považuje zaměstnanec, který pracuje na území jednoho státu a v tomto státě odvádí sociální a zdravotní pojištění, ale svým zaměstnavatelem je vyslán na území jiného členského státu EU.

• Zaměstnavatel musí samozřejmě před vysláním zaměstnance do zahraničí kontaktovat OSSZ (Okresní správu sociálního zabezpečení) a příslušnou zdravotní pojišťovnu, aby vyřídil potřebnou administrativu. Vyslaný zaměstnanec obdrží od OSSZ příslušný doklad, že je nadále pojištěn v Česku a nemusí tedy být pojištěn v jiné členské zemi EU. Rovněž při čerpání zdravotní péče se zaměstnanec následně prokazuje tímto dokladem.

• Jiná je situace u občanů, kteří jsou vyslání od země, která není členem Evropské unie. V těchto případech se postupuje zpravidla dle dohody o sociálním zabezpečení mezi Českem a danou zemí. Smlouvu má Česko uzavřenu s většinou vyspělých zemí světa. V případě vyslání do země, se kterou není uzavřena dohoda o sociálním zabezpečení, je zaměstnanec nadále pojištění v Česku.

Pravidlo jednoho roku

Odvod povinného pojistného se liší, zda je občan vyslaným zaměstnancem jeden rok nebo déle než jeden rok. Kratší doba než jeden rok nemá vliv na odvod povinného pojistného.

• Praktický příklad

Zaměstnanec pan Černý pracuje v Brně a je svým zaměstnavatelem vyslán na 5 měsíců do Francie. Protože je pan Černý vyslán na dobu kratší než jeden rok, tak bude pro účely povinného pojistného pan Černý vyslaným zaměstnancem, který bude po celou dobu pěti měsíců pojištěn v Česku.

Když během pobytu zaměstnance v jiné členské zemi zaměstnavatel dodatečně zjistí, že je potřeba delší pobyt a vyslání do jednoho roku nepostačuje, tak je možné si na OSSZ zažádat, aby byl zaměstnanec i další měsíce pojištěn v Česku.

V případě, že je zaměstnanec vyslán na dobu delší než jeden rok, potom je od prvního dne tento zaměstnanec pojištěn v jiné členské zemi Evropské unie, a to za stejných podmínek jako všichni ostatní místní občané. Vyslaní zaměstnanci na dobu delší než jeden rok získají dobu pojištění alespoň jeden rok v jiné členské zemi EU, proto budou v důchodu pobírat poměrný důchod z Česka i země, kde byli vysláni. Někteří občané tak mohou následně v penzi pobírat poměrný důchod třeba ze tří zemí.

• Praktický příklad

Pan Zelený je vyslán svým zaměstnavatelem z Plzně na 2 roky do Velké Británie. Pan Zelený bude od začátku pojištěn ve Velké Británii dle národní legislativy.