Mzdy & personalistika v praxi č. 7/2004

V časopisu najdete zajímavé články z oblasti nemocenského a zdravotního pojištění, pracovního práva, personálního řízení a daně z příjmů. Nechybí tradiční rubrika otázky a odpovědi, vybraný judikát Nejvyššího soudu, pokračování slovníku personalistických termínů, novinky z legislativní oblasti.

Poskytnutí vozidla zaměstnanci pro soukromé a služební účely (Mzdy & personalistika v praxi č. 7/2004, s. 2)
Václav Pikal
Pokud fyzická osoba, tj. např. osoba podnikající na základě vydané živnosti, osoba mající příjmy z pronájmu, zaměstnanec apod. obdrží  nějaký příjem, je nutno zjistit, zda příslušný příjem podléhá dani z příjmů a pokud ano, tak jakým způsobem a v jaké výši se takovýto příjem bude zdaňovat. K tomuto zjištění je nutno vzít si na pomoc zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Podrobnější informace k problematice poskytování vozidla zaměstnavatele zaměstnanci pro soukromé a služební účely ve vztahu k dani z příjmů najdete v článku.

Vyšší peněžitá pomoc v mateřství u studentek a uchazeček o zaměstnání (Mzdy & personalistika v praxi č. 7/2004, s. 5)
Ing. Marta Ženíšková
Výše peněžité pomoci v mateřství činí jednu třicetinu rodičovského příspěvku, který náleží za kalendářní měsíc. Jakým způsobem se zvyšuje rodičovský příspěvek a peněžitá pomoc v mateřství od 1. 5. 2004 se dočtete v článku.

Průměrný příjem pro nemocenské pojištění (Mzdy & personalistika v praxi č. 7/2004, s. 6)
Ing. Marta Ženíšková
Dávky nemocenského pojištění se vypočítávají z denního vyměřovacího základu (dále jen „DVZ“); postup při zjišťování DVZ upravuje § 18 zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců. DVZ je hrubý započitatelný příjem připadající v průměru na jeden započitatelný kalendářní den. Za započitatelné příjmy pro výpočet dávek nemocenského pojištění se považují příjmy, které se započítávají do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení. Příjmy započitatelné pro účely výpočtu DVZ se tedy stanoví podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. V článku naleznete postup při výpočtu DVZ včetně příkladů z praxe.

Zdravotní pojištění v zemích Evropské unie a zemích přidružených – II.  (Mzdy & personalistika v praxi č. 7/2004, s. 10)
Ing. Jiří Malát
Článek pojednává o rozsahu zdravotní péče poskytované a hrazené v koordinovaných soustavách sociálního a zdravotního zabezpečení, najdete v něm výklad souvisejících pojmů a příklady k určení země pojištění.

Výpovědní doba (Mzdy & personalistika v praxi č. 7/2004, s. 12)
Mgr. František Muška
Odpověď na odborný dotaz

Čerpání dovolené na zotavenou před nástupem na rodičovskou dovolenou (Mzdy & personalistika v praxi č. 7/2004, s. 12)
JUDr. Marcela Smutná
Odpověď na odborný dotaz

Náklady na připojení k Internetu (Mzdy & personalistika v praxi č. 7/2004, s. 13)
Bc. Marcel Pitterling
Odpověď na odborný dotaz

Příjem z pronájmu bytů (Mzdy & personalistika v praxi č. 7/2004, s. 13)
František Kocour
Odpověď na odborný dotaz

Příjmy podle zvláštních předpisů (Mzdy & personalistika v praxi č. 7/2004, s. 13)
Naděžda Duková
Odpověď na odborný dotaz

Pronajatý automobil a uplatňování výdajů (Mzdy & personalistika v praxi č. 7/2004, s. 13)
František Kocour
Odpověď na odborný dotaz

K významu formy jmenování do funkce (Mzdy & personalistika v praxi č. 7/2004, s. 14)
JUDr. Zdeněk Novotný
Judikát k uvedenému tématu.

Překážky v práci na straně zaměstnavatele (Mzdy & personalistika v praxi č. 7/2004, s. 17)
JUDr. Milena Soušková, Ph.D.
V minulém čísle časopisu jsme popsali úpravu některých překážek v práci na straně zaměstnance (konkrétně důležitých osobních překážek), nyní se článek zabývá problematikou překážek v práci na straně zaměstnavatele. Opět můžeme vyjít z charakteristiky překážek v práci jako situací, kdy zaměstnanec nemůže z vážných důvodů pracovat a zaměstnavatel musí tento fakt omluvit. Tentokrát se však nebude jednat o překážky v práci týkající se osoby zaměstnance, ale naopak zaměstnavatele. Další informace najdete v článku.
  
Pracovní doba – I.  (Mzdy & personalistika v praxi č. 7/2004, s. 19)
Mgr. František Muška
Pracovní dobu a dobu odpočinku upravuje zákoník práce v hlavě třetí. V této hlavě jsou jednak vymezeny pojmy, které s pracovní dobou souvisejí, je zde stanovena nejvyšší délka týdenní pracovní doby, rozvržení pracovní doby, pružná a kratší pracovní doba. S pracovní dobou úzce souvisí přestávky v práci, nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, nepřetržitý odpočinek v týdnu a dny pracovního klidu. Konečně hlava třetí upravuje pracovní pohotovost, práci přesčas a noční práci. Kromě zákoníku práce je pro některé kategorie zaměstnanců upravena pracovní doba jinými právními předpisy. Podrobnosti k problematice pracovní doby najdete v dalším textu a poté i v dalších číslech časopisu v jednotlivých pokračováních článku.

Pracovní kázeň a důsledky jejího porušování  (Mzdy & personalistika v praxi č. 7/2004, s. 24)
JUDr. Jaroslav Jakubka
Pracovní kázeň a její dodržování vždy bylo, je a bude nezbytnou podmínkou pracovní činnosti lidí. Pracovní kázní se obecně rozumí plnění povinností vyplývajících pro zaměstnance z pracovního poměru. Tyto povinnosti jsou upraveny zejména v právních předpisech, z nichž nejdůležitější je zákoník práce. Ten stanoví jednak základní povinnosti zaměstnanců a zvlášť pak vedoucích zaměstnanců v § 73 až 75 zákoníku práce a celou řadu dalších povinností lze vyčíst i z jiných ustanovení zákoníku práce, např. z ustanovení o pracovní době, odpovědnosti za škodu nebo o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Některým zaměstnancům vyplývají kromě toho další povinnosti ze zvláštních právních předpisů. Například řidič je vázán nejen pracovněprávními předpisy, ale i předpisy o pravidlech silničního provozu apod. Více informací o tomto zajímavém tématu Vám přináší článek.

Daň z příjmů fyzických osob v zemích Evropské unie  (Mzdy & personalistika v praxi č. 7/2004, s. 28)
Bc. Petr Gola
Jak vysoké jsou daně v ostatních státech Evropské unie? Odpověď na tuto otázku naleznete v článku.

Kontrola a kritika: nepříjemné, avšak nezbytné součásti řízení (Mzdy & personalistika v praxi č. 7/2004, s. 32)
Jan Urban
Kontrola patří k základním a nedelegovatelným řídícím úkolům manažera. Její provádění nemá nic společného s jeho důvěrou nebo nedůvěrou v zaměstnance. Kritika, jež z kontroly může vyplynout, je většinou nepříjemná nejen pro kritizovaného, ale i pro kritizujícího. Obavy, které kritiku velmi často provázejí - ať již při jejím sdělování nebo přijímání - vycházejí však zpravidla z jejího nesprávného provádění. Způsob provádění kritiky je totiž v praxi mnohdy horší, než její obsah.

Stručný výkladový slovník personalistických termínů (Mzdy & personalistika v praxi č. 7/2004, s. 36)
Jan Urban
Pokračování výkladu personalistických termínů z předchozích čísel časopisu objasňuje tentokrát pojmy: Skončení pracovního poměru, Skupinová dynamika, Skupinové výkonové odměňování, Slovní stupnice, Služby poskytované zaměstnancům, Sociální odpovědnost podniku, Souběžné pracovní poměry, Smlouva na roční počet pracovních hodin, Smluvní mzda, Smluvní péče o pracovníky.