Povodně z pohledu práv zaměstnance a zaměstnavatele

Můžu zaměstnance převést na jinou práci?

Pokud je zaměstnavatel bezprostředně postižen povodní, může převést zaměstnance na jinou práci, než má uvedenou v pracovní smlouvě, a to i bez jeho souhlasu. Takové převedení však musí být na nezbytně nutnou dobu a musí sloužit k akutnímu odvrácení povodně nebo zmírnění jejích následků. Pokud je tato práce hůře placená, potom přísluší zaměstnanci doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosáhnul před převedením.

Co když ale pro zaměstnance nemám práci vůbec?

Pokud zaměstnavatel není schopný přidělovat zaměstnanci práci a nemůže ho na jinou práci ani převést, potom náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku. Kolektivní smlouva uzavřená s odbory nebo vnitřní předpis však mohou stanovit i vyšší náhradu mzdy.

Nejsem přímo postižen povodní, ale nemám dodávku surovin, zásob či energie v důsledku povodní, jaké nároky má zaměstnanec?

V takovém případě se jedná o prostoj a překážku v práci na straně zaměstnavatele způsobenou chybějícími surovinami či pohonnými silami. Zaměstnanci přísluší náhrada nejméně ve výši 80 % mzdy nebo platu, pokud v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpise není uvedena vyšší náhrada mzdy. Zaměstnavatel i v případě prostoje může zaměstnance převést na jinou práci, na rozdíl od bezprostředního ohrožení povodní je však takové převedení možné jen se souhlasem zaměstnance.

Můžu dát zaměstnancům dovolenou?

Dovolená je určena k regeneraci sil zaměstnance. Povodně tento účel jistě nesplňují a dovolená by neměla být zaměstnavatel v takovém případě nařízena. Po dohodě s odbory lze z provozních důvodů určit hromadné čerpání dovolené v maximální délce 2 týdny.

Povodně z pohledu zaměstnance, který je postižen povodní

Co když má zaměstnanec z důvodu povodně zpoždění, příp. se do práce vůbec nedostaví?

Zaměstnanec samozřejmě nemohl ovlivnit to, že přišla povodeň. Vždy je třeba zkoumat, jak moc mu bránila se do práce dostavit. Například pouze to, že byly odstaveny některé stanice metra, nutně neznamená, že se nemohl dopravit na pracoviště jinak. Při přerušení dopravního provozu nebo zpoždění dopravních prostředků má zaměstnanec nárok na neplacené pracovní volno. Pokud se jedná o těžce zdravotně postiženého zaměstnance, má tento nárok na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu, maximálně v rozsahu jednoho dne.

Takové pracovní volno je však poskytováno pouze na dobu nezbytně nutnou. Pokud zaměstnanec nemá jiné překážky v podobě úrazu, pečování o člena rodiny apod., nemůže s odkazem na povodně požadovat další volno.

Jak má zaměstnanec postupovat v případě, že běžně pracuje z domu, který je následně postižen povodní?

Pokud zaměstnanec z takových důvodů skutečně nemůže vykonávat práci, např. je v průběhu dne evakuován, nebo pracuje výhradně prostřednictvím počítače, který nelze použít kvůli přerušení dodávek energie či výpadku internetu, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnance. Zaměstnanec má tak nárok na neplacené volno.

A co již zmíněný úraz zaměstnance?

Úraz zaměstnance může nastat v souvislosti s plněním pracovních úkolů, nebo nezávisle na pracovní činnosti. V prvním případě náleží zaměstnanci za dobu pracovní neschopnosti náhrada za ztrátu na výdělku. Jednoduše řečeno má zaměstnanec nárok na dorovnání mzdy do její průměrné výše. Pracovním úrazem není úraz, k němuž dojde v průběhu cesty z nebo do zaměstnání. Pokud se zaměstnanec při povodních zraní mimo výkon pracovní činnosti, budou mu poskytovány klasické náhrady v rámci nemocenské.

Pozn.: Mzdové nároky zaměstnance jsou uvedeny výše u překážek v práci na straně zaměstnavatele.