Vlivem rostoucího zadlužení vyspělých zemí světa se v posledních letech zvyšovalo daňové zatížení. Přímé daně (daň z příjmu fyzických i právnických osob) jsou oproti nepřímým daním méně náchylné ke zvyšování daňových sazeb. Vyšší přímé daně totiž mají větší negativní dopad na domácí ekonomiku a zhoršují firemní prostředí více než majetkové daně nebo nepřímé daně (např. spotřební daň).
- Přesto v posledních letech došlo ke zvýšení i nepřímých daní. Např. Slovensko od letošního roku upustilo od jednotné 19% sazby daně z příjmu. Sazba daně z příjmu právnických osob se jednorázově zvýšila o 4 % na 23 %.
Byznysu prospívají nízké daně
Když se daří domácím společnostem a firmám, tak na tom profituje i domácí ekonomika. Zvyšuje se zaměstnanost, státní pokladna ušetří na státních dávkách a zvyšuje se životní úroveň občanů. Při dobré ekonomické výkonnosti je výnos z daní vyšší i při nižších sazbách daně. A naopak samotné vysoké sazby daně nejsou zárukou vyššího daňového výnosu. Rozhodující je kondice domácí ekonomiky. Daňová politika je velmi významná a lze pomocí daňových podmínek výrazně ovlivňovat národní ekonomiku.
Vývoj sazby daně v Česku
Sazba daně z příjmu právnických osob v Česku postupem let postupně klesala až na současných 19 %. Z členských zemí OECD je tak sazba daně z příjmu právnických osob jedna z nejnižších. V přiložené tabulce máme uvedenu sazbu daně z příjmu právnických letech od roku 1999 po rok 2013.
Sazba daně z příjmu právnických osob v Česku v letech 1999 až 2013| Rok |
Sazba daně |
Rok |
Sazba daně |
|---|---|---|---|
| 2000 |
31 % |
2007 |
24 % |
| 2001 |
31 % |
2008 | 21 % |
| 2002 |
31 % |
2009 |
20 % |
| 2003 |
31 % |
2010 |
19 % |
| 2004 |
31 % |
2011 |
19 % |
| 2005 |
26 % |
2012 |
19 % |
| 2006 |
24 % |
2013 |
19 % |
Právnické osoby odvádí v Česku pouze centrální daň z příjmu právnických osob. V některých členských zemích OECD se odvádí i místní sazba daně z příjmu právnických osob. Pro mezinárodní porovnání je samozřejmě rozhodující kombinovaná sazba daně (centrální sazba daně + místní sazba daně), proto máme v přiložené tabulce uvedenu centrální sazbu daně z příjmu právnických osob v členských zemích OECD za rok 2013.
- Např. v USA je centrální sazba daně 35 %, ale vlivem místních daní je průměrná kombinovaná sazba daně přes 39 %. Nejvyšší kombinovaná sazba daně je v USA (39,1 %), Japonsku (37,0 %), Francii (34,4 %) a Belgii (34 %). Nejnižší kombinovaná sazba daně je v Irsku (12,5 %), Slovinsku (17 %), Polsku, Česku a Maďarsku (19 %).
Nižší sazba daně
Význam malých firem ve světě z pohledu vytváření nových pracovních míst rok od roku stoupá. Malé firmy do deseti zaměstnanců jsou velmi flexibilní. Nižší zdanění a zjednodušení administrativy pro menší společnosti je šancí, jak je podporovat. Možností je několik: nižší počáteční kapitál pro založení s. r.o, snížení veškeré povinné administrativy upravující podnikání až po zavedení nižší sazby daně z příjmu právnických osob pro menší společnosti splňující zákonné podmínky. V některých členských zemích OECD existuje více sazeb daně z příjmu právnických osob. Do určitého obratu, zisku nebo počtu zaměstnanců je nižší sazba daně, při překročení je vyšší sazba daně.
- Zeměmi, kde mohou při splnění zákonných podmínek využít nižší sazbu daně, jsou např.: Korea (11 %), Francie (15 %), Kanada (15,3 %), Velká Británie (20 %), Nizozemí (20 %), USA (20,1 %), Japonsko (22,9 %), Belgie (25 %), Španělsko (25 %).
Slovensko zvýšilo sazbu daně o 4 %
Přestože u sazby daně z příjmu právnických osob dochází k měně změnám než u nepřímých daní (především DPH), tak pro rok 2013 se změnila kombinovaná sazba daně z příjmu právnických osob hned v několika členských zemích OECD.
- Ke zvýšení došlo v Řecku (o 6 %, z 20 % na 26 %), na Slovensku (o 4 %, z 19 % na 23 %), Lucembursku (o 0,4 %, z 28,8 % a 29,2 %).
- Naopak některé členské země OECD sazbu daně z příjmu právnických osob snížily, nejvíce Švédsko (o 4,3 %, z 26,3 % na 22 %), Slovinsko (o 3 %, z 20 % na 17 %), Japonsko (o 2,5 %, z 39,5 % na 37 %), Velká Británie (o 1,0 %, z 23 % na 22 %).
Kombinovaná sazba daně z příjmu právnických osob
(pro rok 2013 v zemích OECD, v %)
| Země |
Sazba daně v % |
|---|---|
| Irsko |
12,5 |
| Slovinsko |
17,0 |
| Polsko |
19,0 |
| Česko |
19,0 |
| Maďarsko |
19,0 |
| Island |
20,0 |
| Chile |
20,0 |
| Turecko |
20,0 |
| Estonsko |
21,0 |
| Švýcarsko |
21,1 |
| Slovensko |
23,0 |
| Velká Británie |
23,0 |
| Korea |
24,2 |
| Finsko |
24,5 |
| Rakousko |
25,0 |
| Dánsko |
25,0 |
| Izrael |
25,0 |
| Nizozemí |
25,0 |
| Řecko |
26,0 |
| Kanada |
26,1 |
| Itálie |
27,5 |
| Norsko |
28,0 |
| Nový Zéland |
28,0 |
| Lucembursko |
29,2 |
| Mexiko |
30,0 |
| Austrálie |
30,0 |
| Španělsko |
30,0 |
| Německo |
30,2 |
| Portugalsko |
31,5 |
| Belgie |
34,0 |
| Francie |
34,4 |
| Japonsko |
37,0 |
| USA |
39,1 |
Pramen: OECD: Tax Database, PART II. Taxation of Corporate Income (2013)



Test Mitsubishi Outlander PHEV 4×4 Intense (2025): Čekání se vyplatilo
Dacia Bigster, o které pořád sní spousta českých zákazníků, se vyrábí. S dieselem stojí zhruba 600 tisíc, ale je tu problém
Ceny dálničních známek v Česku porostou, roční bude od ledna už za víc než 2500 Kč
Na prodej je devadesátkové Ferrari pro chudé v perfektním stavu. Fiat za půl milionu je lákavá nabídka
Rakousko končí s nalepovacími dálničními známkami a zdražuje
