Porušení obchodního tajemství a nekalá soutěž

Na trhu a v hospodářské soutěži mezi podnikateli může jakákoliv výhoda znamenat získání významného podílu na trhu na úkor druhého podnikatele. Obchodní tajemství jakožto předmět práv náležejících k podniku reprezentuje velice často podnikatelovo opravdové know how, jenž umožňuje podnikateli fungovat na trhu. Jak se ale bránit proti porušení obchodního tajemství?

Obchodní tajemství

Dle definice obchodního zákoníku tvoří obchodní tajemství veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem. Jak velmi přehledně vymezil Nejvyšší soud České republiky, skutečnostmi obchodní povahy je třeba rozumět např. seznamy zákazníků, nákupní prameny, seznam zástupců, bilance, obchodní plány, vzorky, vzorkové kolekce, cenové kalkulace, obrat jednotlivých prodejen, náklad časopisu; skutečnostmi výrobní povahy jsou nepatentované vynálezy, knihy receptů, modely, výsledky pokusů, zvláštní výrobní metody apod. Přičemž mají určitou skutečnou nebo potencionální materiální či nemateriální hodnotu. Dále nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné. Podle vůle podnikatele mají být utajeny a podnikatel zajišťuje odpovídajícím způsobem jejich utajení (ať se jedná o zajištění technické, trezorem, organizační prostřednictvím omezení okruhu osob, které se s ním seznámí nebo smluvní pomocí doložek mlčenlivosti). Splní-li se tyto podmínky, jedná se o obchodní tajemství.

Při ohrožení práva na obchodní tajemství, stejně tak při jeho porušení přísluší podnikateli dle zákona právní ochrana jako při nekalé soutěži.

Nekalá soutěž

Ustanovení o nekalé soutěži přímo vymezuje i otázku porušení obchodního tajemství. Kdy nekalá soutěž představuje jednání v hospodářské soutěži, jenž jest v rozporu s dobrými mravy soutěže a může přivodit újmu dalším soutěžitelům nebo spotřebitelům a je proto zákonem zakázána.

V rámci těchto ustanovení o nekalé soutěži je porušení obchodního tajemství jednání, kterým dojde ke neoprávněnému sdělení, zpřístupnění nebo využití pro sebe či jiného obchodního tajemství jednající osobou druhé osobě. Zároveň může být využito v soutěži a jednající se o něm dozvěděl tím:

• že mu tajemství bylo svěřeno nebo jinak se stalo přístupným (např. z technických předloh, návodů, výkresů, modelů, vzorů) na základě jeho pracovního vztahu k soutěžiteli nebo na základě jiného vztahu k němu (rozumějme i mandátní smlouvy, smlouvy o obchodním zastoupení, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti apod.), popřípadě v rámci výkonu funkce, k níž byl soudem nebo jiným orgánem povolán.

• vlastním nebo cizím jednáním příčícím se zákonu.

Prostředky obrany

Tedy při porušení nebo ohrožení práva na obchodní tajemství může se podnikatel domáhat, aby se dalšího jednání rušitel zdržel a odstranil závadný stav. Dále požadovat přiměřené zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení. Podnikatel jehož právo obchodního tajemství bylo porušeno by měl efektivně a rychle jednat pro uplatnění svých zákonných práv proti rušiteli.