OECD: Jak vysoká je průměrná mzda?

Členské země OECD jsou ekonomicky vyspělé země, přesto jsou mezi členskými zeměmi značné ekonomické a sociální rozdíly. Rozdíl v životní úrovni obyvatel můžeme porovnat i dle průměrné roční mzdy. V přiložené tabulce máme uvedenu průměrnou hrubou roční mzdu za rok 2011 v korunách. Přepočet na koruny je proveden dle aktuálního kursu ze dne 21. ledna 2013.

Porovnává se hrubá mzda

V tabulce je uvedena průměrná hrubá mzda za celý rok 2011 v korunách. Čistá mzda, kterou zaměstnanec nakonec obdržel na svůj bankovní účet je nižší. Z hrubé mzdy zaměstnanci musí odvést daň z příjmu fyzických osob a povinné pojistné. Skutečná daňová zátěž je v každé zemi jiná, liší se i dle množství uplatnění slev na dani či nezdanitelných položek. Rovněž mzdové náklady zaměstnavatele jsou vyšší než uvedená hrubá mzda. Zaměstnavatelé totiž odvádí za své zaměstnance ještě povinné pojistné.

• Zdanění práce v evropských členských zemích OECD je vyšší než v mimoevropských.

Životní náklady se liší

S vysokým náskokem je nejvyšší průměrná hrubá mzda v Norsku, Švýcarsku, Austrálii, Dánsku a Lucembursku. Rozdíl v životní úrovni zaměstnanců pobírajících průměrnou mzdu v těchto zemích oproti zaměstnancům pobírající průměrnou mzdu v Mexiku, Maďarsku, Polsku nebo Chile je však nižší než by se na první pohled zdálo na první pohled při porovnání pouze průměrné hrubé mzdy. Životní náklady jsou v zemích na předních místech vyšší, především měsíční výdaje za bydlení (v % z dosaženého příjmu).

Kde se vydělává průměrně milión?

Hned ve 13 členských zemích OECD činila průměrná hrubá roční mzda za rok 2011 více než milión korun. Jedná se o Norsko. Švýcarsko, Austrálii, Dánsko, Lucembursko, Nizozemí, Německo, Švédsko, Belgii, Finsko, Velkou Británii, Japonsko a Rakousko.

• Protože je však průměrná mzda přepočítána na koruny, tak bychom při přepočtu např. o měsíc později získali jiné hodnoty. Průměrná roční mzda v Kč u jednotlivých zemí OECD je ovlivněna aktuálním směnným kursem.

Mám průměrnou mzdu = jsem boháč

Mzdové rozdíly ve vyspělých zemích světa se rok od roku zvyšují. Na průměrnou mzdu tak nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců, v některých zemích ještě více. Průměrnou mzdu totiž výrazně zvyšují zaměstnanci pobírající nadprůměrnou mzdu. Právě 10 % nejlépe vydělávajících zaměstnanců roste mzda nejrychleji. V praxi tak ve většině zemí dochází k situaci, že příjmy nejlépe ohodnocených zaměstnanců, zatímco mzdy nejhůře ohodnocených zaměstnanců spíše stagnují. Příjmové nůžky v zemích OECD se tak rok od roku rozevírají. K porovnání mzdových rozdílů dobře slouží Gini index. Čím je jeho hodnota vyšší, tím jsou rozdíly ve výši příjmů občanů v dané zemi vyšší. Kdyby měl Gini index nulovou hodnotu, tak by všichni zaměstnanci měli stejnou mzdu. Nejnižší hodnotu má Gini index v zemích Skandinávie a Česku.

• Většina zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhne. A v dalších letech se bude průměrná mzda nadále více vzdalovat od mediánu mezd (střední hodnoty). Tento poměr nadále poroste. Reálné mzdy odborníků porostou nejvíce.

• Rodinný příjem desetiny nejlépe situovaných českých domácností je více než pětkrát vyšší než desetiny nejhůře situovaných domácností.

Průměrná hrubá roční mzda v zemích OECD (za rok 2011, v Kč)

Pramen: OECD, Tax Database, Taxation of Wage Income (Table I. 7) Poznámka: přepočteno aktuálním směnným kursem ze dne 21. 1. 2013