Reálný růst mezd ve světě

Česko patří mezi členské země OECD, kde si zaměstnanci v průměru v letech 2009 až 2011 polepšili. Průměrná měsíční mzda v uvedeném období stoupla více, než činila inflace.

Výpočet u Česka

• U všech zemí uvedených v tabulce jsme převzali inflaci za roky 2009, 2010 a 2011 vyjádřenou přírůstkem průěmrného ročního indexu spotřebitelských cen. Za rok 2009 činila inflace 1,0 %, za rok 2010 potom 1,5 % a za rok 2011 již 1,9 %. Při srovnání s ostatními členskými zeměmi OECD patřila míra inflace v jednotlivých letech vždy mezi nižší.

• Průměrná měsíční mzda na začátku roku 2009 (tj. průměrná měsíční mzda za rok 2008) v Česku činila dle údajů OECD 22 721 Kč. Průměrná měsíční mzda na za rok 2011 činila dle údajů OECD 24 207 Kč. Údaje uváděné OECD se nepatrně liší od údajů zveřejňovaných statistickými úřady v jednotlivých zemích. Rozdíl je však minimální, a abychom mohli údaje za jednotlivé země porovnat, tak počítáme u všech zemí s údaji z databáze OECD.

• Nominálně průměrná mzda v Česku za uvedené období stoupla o 6,5 % (24 207 Kč: 22 721 Kč). Je ovšem potřeba zohlednit míru inflace, která za uvedené období činila 4,5 % (1,01 x 1,015 x 1,019). Reálně se tedy průměrná mzda za období let 2009 až 2011 zvýšila o 2 %. Za tři roky se sice nejedná o příliš vysoký růst, nicméně zaměstnanci s průměrnou mzdou si v řadě vyspělých zemí pohoršili.

Kdo si nejvíce polepšil?

• Reálně nejvíce stoupla za uvedené období reálná mzda na Islandu (o 14,3 %), Austrálii (o 13,5 %) a USA (o 11,8 %).

• Naproti tomu hned v několika vyspělých zemích hodnota průměrné mzda za roky 2009 až 2011 reálně klesla. Nejvíce v Irsku (o 16 %), Estonsku (o 9,3 %), Rakousku (o 4,6 %), Izraeli (o 3,5 %), Mexiku (o 2,6 %), Japonsku (o 2,0 %), Koreji (o 2,0 %), Maďarsku (o 1,2 %), Belgii (o 0,7 %) a Lucembursku (o 0,1 %).

V Irsku klesla průměrná mzda i nominálně

Nejvíce reálně klesla průměrná mzda v Irsku, kde během ekonomické krize výrazně klesala průměrná mzda. Vždyť začátkem roku 2009 byla průměrná měsíční mzda 3 375 € a na konci roku 2011 již „pouze“ 2 737 €.

Irsko

Jak prošel krizí Island?

Island pocítil citelně ekonomickou krizi jako první. K velkému propadu došlo již v roce 2008, proto od roku 2009 do roku 2011 reálné mzdy stoupaly, odrážely se totiž ode „dna“. Ekonomika Islandu až do ekonomické krize v roce 2008 vykazovala výborné výsledky. Dle HDP na jednoho obyvatele patřil Island do první desítky zemí světa. Nízká nezaměstnanost, zadluženost a inflace, to byly znaky islandské ekonomiky. Rychlý ekonomický růst Islandu doprovázel obrovský růst finančního sektoru a zadlužování domácích obyvatel. Finanční sektor však rostl příliš prudce a jeho HDP několikanásobně převyšovalo HDP Islandu. Banky tak se až příliš orientovaly na zahraniční trhy a při své expanzi se příliš zadlužovaly. Finanční krize je zasáhla nepřipravené a zadlužené, tři největší domácí banky musely být dokonce zestátněny. Island se tak stal zemí, kde stát převzal kontrolu nad bankovním sektorem. Tato transakce však výrazně poznamenala islandskou korunu, která devalvovala o desítky procent a stát se ocitl v podstatě na pokraji bankrotu (pomohl mu Mezinárodní měnový fond a ostatní země Skandinávie).

• Výrazně stoupla průměrná mzda na Islandu především v roce 2011. Průměrná měsíční mzda za rok 2011 činila 464 768 islandských korun, zatímco průměrná měsíční mzda za rok 2010 činila 362 757 islandských korun. Meziroční inflace za rok 2011 byla přitom 4,0 %.

Inflace za rok 2011

Jedinou zemí z přiložené tabulky, kde byla v roce 2011 deflace, je Japonsko (0,3 %). V ostatních zemích se inflace pohybovala od 0,2 % (Švýcarsko) po 5,0 % (Estonsko). ,

• Zeměmi s inflací pod 3 % jsou: Švýcarsko (0,2 %), Norsko (1,3 %), Slovinsko (1,8 %), Česko (1,9 %), Francie (2,1 %), Německo (2,3 %), Nizozemí (2,3 %), Irsko (2,6 %), Dánsko (2,8 %), Itálie (2,8 %) a Kanada (2,9 %).

• Země s 4% a vyšší inflací za rok 2011 jsou Island (4,0 %), Korea (4,0 %), Nový Zéland (4,0 %), Polsko (4,2 %), Velká Británie (4,5 %) a Estonsko (5,0 %).

Reálný růst mezd ve vybraných zemích OECD (2009 až 2011)

Vlastní výpočet autora

Data: databáze OECD (Tax Database – Average Wages, Dataset: Consumer Prices)