Zdravotní pojištění: podnikání a další příjmy

Počet občanů, kteří mají během roku současné příjmy ze samostatné výdělečné činnosti a zaměstnání, každoročně stoupá. Placení zdravotního pojištění má v těchto případech své zvláštnosti, která se liší v závislosti na tom, zda je samostatná výdělečná činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů.

Určení hlavní výdělečné činnosti

Všechny OSVČ musí své zdravotní pojišťovně oznámit, která jejich činnost je hlavním zdrojem příjmů. Tuto skutečnost je třeba doložit.

• Podnikání je hlavní zdoj příjmů

Jestliže je hlavním zdrojem příjmů příjem ze zaměstnání, tak nemusí OSVČ během roku odvádět zálohy na zdravotním pojištění. Zdravotní pojištění se za uvedený rok doplatí jednorázově, nejlépe při odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích příslušné zdravotní pojišťovně. Zdravotní pojištění ze samostatné výdělečné činnosti se vypočítá dle skutečně dosaženého zisku, není potřeba dodržet minimální vyměřovací základ jako při hlavní činnosti. Aby mohla být samostatná výdělečná činnost považována po celý rok za vedlejší, tak je nutné po celý rok být zaměstnán na hlavní pracovní poměr a odvádět ze zaměstnání zdravotní pojištění každý měsíc alespoň z minimální mzdy ve výši 8 tisíc Kč.

• Samostatná činnost jako vedlejší zdroj příjmů

Když je hlavním zdrojem příjmů samostatná výdělečná činnost, tak je potřeba každý měsíc odvádět zdravotní pojištění dle dosaženého zisku v minulém roce. Nejméně však ve výši minimálního vyměřovacího základu. Minimální měsíční záloha v roce 2012 je 1 697 Kč. Podnikatel se může během roku zaměstnanat na zkrácený úvazek u zaměstnavatele s příjmem nižším než 8 tisíc Kč a nebude muset odvádět zdravotní pojištění alespoň z 8 tisíc Kč, ale ze skutečného příjmu. Nebude se tedy provádět dopočet do zákonného minima.

Praktické příklady

Rozdíl v placení zdravotního pojištění u hlavní a vedlejší výdělečné činnosti a jednotlivých typů příjmů si ukážeme na několika příkladech.

1) Zaměstnanec pan Modrý si přivydělává výkonem samostatné výdělečné činnosti. Příjem ze samostatné výdělečné činnost za rok 2012 dosáhne částky 250 tisíc Kč. Skutečné výdaje nemá téměř žádné, tak je uplatní 60% paušálem (ostatní živnost). OSVČ pan Černý má rovněž příjem ze samostatné činnosti 250 tisíc Kč, skutečné výdaje má minimální, uplatní je tedy 60% paušálem.

• Pan Modrý zaplatí ze samostatné výdělečné činnosti jednorázově při odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2012 ve výši 6 750 Kč. Zdravotní pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem je 50 % ze zisku. Vyměřovací základ pana Modrého je 50 000 Kč (50 % z (250 000 Kč – 150 000 Kč)). Částku ve výši 6 750 Kč musí pan Modrý doplatit do 8 dní od odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2012. Pan Modrý odevzdá Přehled třeba 5. března 2013 a ve stejný den na pokladně své zdravotní pojišťovny zaplatí 6 750 Kč (13,5 % z 50 000 Kč). Během roku 2013 nebude platit zálohy na zdravotním pojištění, protože bude podnikání opět přivýdělkem a po celý rok bude příjem ze zaměstnání pana Modrého 20 tisíc Kč měsíčně.

• OSVČ pan Černý zaplatí za rok 2012 na zdravotním pojištění 20 361 Kč. Pro pana Černého je podnikání hlavní výdělečnou činností. Protože skutečný vyměřovací základ (50 000 Kč) pana Černého je nižší než minimální vyměřovací základ, tak odvede za rok zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu 150 822 Kč. Zdravotní pojištění tedy činí 20 361 Kč (13,5 % z 150 822 Kč). Během roku platil každý měsíc pan Černý minimální zálohy ve výši 1 697 Kč, proto mu při odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích nevznikne žádný nedoplatek. Protože pravděpodobně opět od ledna dojde ke zvýšeniní minimální zálohy, bude muset pan Černý si pohlídat platbu nové (vyšší) lednové zálohy (do 8. února 2013).

2) OSVČ pan Novák si během roku přivydělává u zaměstnavatele na základě standardní pracovní smlouvy 6 500 Kč měsíčně.

• Z hrubého příjmu je panu Novákovi sraženo na zdravotním pojištění 293 Kč (6 500 Kč x 4,5 %) měsíčně, protože doloží zaměstnavateli potvrzení, že z podnikání platí alespoň minimální měsíční zálohy.

• Zaměstnanec pracující za stejnou mzdu 6 500 Kč pouze pro jednoho zaměstnavatele by zaplatil na zdravotním pojištění 495 Kč. Vždy totiž musí být zdravotní pojištění zaplaceno alespoň z částky 8 000 Kč, tedy souhrnná platba zaměstnance a zaměstnavatele na zdravotním pojištění musí být 1 080 Kč. Zaměstnavatel platí vždy 9 % a zbylá „dopočtená“ částka jde na vrub zaměstnance. V našem případě tedy zaměstnavatel zaplatí 585 Kč (9 % z 6 500 Kč), na zaměstnance tedy zbývá 495 Kč (1 080 Kč – 585 Kč).

3) OSVČ pan Svoboda podnikající na hlavní činnost si během roku přivydělává v jenom měsíci 9 500 Kč pro jednoho zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce, 6 000 Kč pro druhého zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce a 2 400 Kč pro třetího zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti.

• Protože odměna z dohody o provedení práce je v obou případech není vyšší než 10 tisíc Kč, tak z této odměny ani v jednom případě neplatí pan Svoboda zdravotní pojištění. Příjem z dohody o pracovní činnosti je nižší než 2 500 Kč, tak rovněž nepodléhá odvodu na zdravotním pojištění. Ze všech tří příjmů nezaplatí OSVČ Svoboda na zdravotním pojištění ničeho. /li>

• Zaměstnanec mající příjmy pouze z uvedených tří dohod by rovněž nezaplatil na zdravotním pojištění ničeho. Ale neměl by vyřešen svůj pojistný vztah u své zdravotní pojišťovny. Byl by veden v registru zdravoní pojišťovny jako OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů) a měl by povinnost zaplati své zdravotní pojišťovně 1 080 Kč měsíčně.