OECD: Jak vysoké příjmy podléhají horní sazbě daně?

Daňová povinnost občanů s nadstandardními příjmy se v členských zemích OECD liší ze tří důvodů: daňové sazbě, nastavení danových pásem a dalších parametrů (např. možnosti snížit si daňový základ nebo uplatnit daňovou slevu, využití daňových výjimek). Horní sazbě daně z příjmu v praxi podléhají různě vysoké příjmy:

• Např. v USA podléhá maximální sazbě daně z příjmu (41,7 %) příjmy až nad 8,3násobek průměrné mzdy. Naproti tomu v Irsku, Belgii, Dánsku nebo Nizozemí podléhají maximální sazbě daně z příjmu fyzických osob příjmy nad úroveň průměrné mzdy.

Zákonná sazba daně versus skutečná sazba daně

V Česku je sice rovná 15% sazba daně z příjmu. Česko je však jedinou členskou zemí, kde je skutečná sazba vyšší než zákonná sazba daně. Důvodem je výpočet čisté mzdy ze superhrubé mzdy. Základem daně je tedy hrubá mzda zaměstnance + sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem. Celkové pojistné placené zaměstnavatelem je 34 % (25 % na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění). Skutečná sazba daně je tak 20,1 % (15 % x 1,34). Dolní i horní sazba daně z příjmu fyzických osob pro zaměstnance je v Česku tedy 20,1 %.

• Nejnižší horní skutečná sazba daně z příjmu fyzických osob je na Slovensku (16,5 %), Česku (20,1 %), Estonsku (20,4 %), Polsku (20,9 %), Mexiku (30 %), Slovinsku (31,9 %), Novém Zélandu (33 %), Koreji (35,2 %), Maďarsku (35,6 %), Turecku (35,7 %), Švýcarsku (36 %), Řecku (37,6 %), Francii (38,4 %) a Chile (39,7 %).

• Nejvyšší horní skutečná sazba daně z příjmu fyzických osob je ve Švédsku (56,5 %), Velké Británii (50 %), Nizozemí (49,2 %), Finsku (48,2 %), Dánsku (48,1 %), Irsku (48 %), Německu (47,5 %), Japonsku (47,2 %), Austrálii (46,5 %), Kanadě (46,4 %) a Belgii (45,3 %).

Příjem do 9 770 Kč = daň se

V roce 2011 byla v Česku základní měsíční sleva na poplatníka 1 970 Kč. V letošním roce je 2 070 Kč. Právě z důvodu uplatnění základní slevy na poplatníka se do příjmu 9 770 Kč daň z příjmu vůbec neplatí.

Tabulka: Výpočet hranice nulového zdanění (v roce 2011)

vlastní výpočet autora

Průměrná mzda za rok 2011 činila 24 319 Kč. Do příjmu ve výši 40 % průměrné mzdy je tak nulové zdanění. Sazba daně nad příjem ve výši 9 770 Kč však již činí 20,1 % pro jakkoliv vysoký příjem. Hranice pro uplatnění horní sazby daně v Česku je tedy 0,4násobek průměrné mzdy, což je po Estonsku nejméně ze všech členských zemí OECD.

Kdy se uplatní horní sazba daně?

Vyšší příjmy ve všech členských zemích OECD podléhají vyšší sazbě daně z příjmu. Rovná sazba daně z příjmu je zavedena v Česku (15 %), Slovensku (19 %) a Estonsku (21 %).

• Nejvíce lidí alespoň část svého příjmu zdaní horní sazbou daně (mimo země s rovnou sazbou daně) v Maďarsku, Irsku, Belgii, Dánsku a Nizozemí. V těchto zemích zdaní občané alespoň část svého příjmu horní sazbou daně, jestliže jejich mzda je nepatrně vyšší než průměrná mzda.

• V USA, Japonsku či Německu je horní sazba daně z příjmu poměrně vysoká. Ale podléhají ji až příjmy nad 5násobek průměrné mdzy. Proto můžeme říci, že horní sazba daně z příjmu je určena pro velmi nadstandardně ohodnocené zaměstnance či velmi ziskové podnikatele.

Tabulka: Hranice příjmu podléhajícího horní sazbě daně z příjmu (násobek průměrné mzdy, v zemích OECD, za rok 2011)

Pramen: OECD, Tax Database, Part I. Taxation of Wage Income (2011), Table I.7. Top statutary personal income tax