O kolik zvýší daňovou povinnost změny u paušálů?

Porovnávat OSVČ a zaměstnance pouze podle míry zdanění nelze. Pracovní život a vytížení OSVČ a zaměstnance je značně rozdílné. Živnostníci a podnikatelé by měli vždy platit o něco nižší daně. Podnikání je výrazně rizikovější než zaměstnání. Navíc právě drobní podnikatelé jsou významným zdrojem nových pracovních míst. Každý občan se může svobodně rozhodnout, zdali být OSVČ nebo zaměstnancem. V současné době je daňové zatížení OSVČ o nižší než zaměstnanců. Podívejme se na hlavní důvody:

 

• Sazba daně z příjmu činí 15 %. OSVČ odvádí daň z příjmu fyzických osob ze zisku, sazba daně z příjmu je tedy 15 %. Zaměstnanci však odvádí daň z příjmu ze superhrubé mzdy, tj. hrubé mzdy zvýšené o odvody zaměstnavatele za své zaměstnance na sociálním a zdravotním pojištění. Odvody zaměstnavatele činí v souhrnu 34 % z hrubé mzdy zaměstnance. Sazba daně z příjmu pro zaměstnance je tedy 20,1 % (1,34 x 15 %). Česko je jedinou členskou zemí OECD, kde zaměstnanci odvádí daň ze superhrobé mzdy.

• Zaměstnanci odvádí i více na sociálním a zdravotním pojištění. Důvodem jsou odvody na pojistném za zaměstnance placené zaměstnavatelem. Celková sazba na sociálním pojištění u zaměstnance je 31,5 % (25 % zaměstnavatel a 6,5 % zaměstnanec). OSVČ odvádí na sociálním pojištění 14,6 % (50 % x 29,2 %). Celková sazba na zdravotním pojištění u zaměstnance je 13,5 % (9 % zaměstnavatel a 4,5 % zaměstnanec). OSVČ odvádí na zdravotním pojištění 6,75 % (50 % x 13,5 %).

OSVČ nemá žádné jistoty

Zaměstnanci by měli vždy odvádět o něco vyšší daně. Zaměstnanci totiž mají nárok na řadu dávek, které OSVČ nečerpají. Současně zaměstnání přináší vyšší jistoty v pracovněprávní oblasti (garance mzdy za práci, zákonná úprava pracovní doby, náhrada mzdy za dovolenou, výpovědní lhůta…). Podívejme se, na co všechno nemají OSVČ nárok:

• Na náhradu mzdy v případě nemoci v prvních 21 dnech nemoci.

• Na ošetřovné v případě péče o nemocné dítě.

• Na nemocenské dávky po 22 dni nemoci. Pokud ano, tak si musí OSVČ platit dobrovolné nemocenské pojištění, což zvyšuje jeho zdanění. Nemocenské pro OSVČ je však velmi nízké, proto si dobrovolné nemocenské pojištění neplatí, nevyplatí se.

Dále je správné uvést, že zaměstnanci odvádí na sociálním pojištění více, ale mají výrazně vyšší důchod než OSVČ. Nižší odvody na sociálním pojištění ze strany OSVČ rovněž znamenají nízký důchod. OSVČ tedy čerpají od státu nízkou protihodnotu.

Proč jsou paušály výhodné?

Počet OSVČ, které využívají výdajové paušály pro zjištění daňové povinnost, každoročně stoupá. Výhod paušálů využívá přes půl miliónů osob samostatně výdělečně činných. Největší výhodou je jednoduchost, srozumitelnost, jednoznačnost, minimální papírování a archivování nebo minimalizace chyby. Daňové povinnosti tak zvládne spousta OSVČ sama. Často navíc výdajové paušály znamenají i daňovou úsporu, protože skutečné náklady jsou nižší než paušál. V současné době se paušály pohybují od 30 % (pronájem) do 80 % (řemeslné živnosti). U ostatních živnostní je paušál 60 % a u neživnostní 40 %.

• V případě, že by legislativně prošel poslední vládní návrh, tak by výdajové paušály zůstaly zachovány i pro rok 2013. Kdo však uplatní výdaje paušálem, ten nebude moci uplatnit některé daňové slevy. Především na manželku (24 840 Kč za rok) a daňové zvýhodnění na děti (1 117 Kč na každé dítě za každý měsíc). Daňová sleva na poplatníka má však zůstat. Kdo bude chtít uplatnit všechny slevy na dani, bude muset přejít na daňovou evidenci nebo účetnictví. Složité papírování je však pro některé OSVČ zlý sen, proto zaplatí raději více na daních.

Praktický příklad

O kolik se zvýší daňová povinnost u OSVČ si vypočítáme u pana Nováka v roce 2012 a 2013. Pan Novák uplatňuje výdaje 60% paušálem. Skutečné příjmy budou 1 000 000 Kč a skutečné výdaje 500 000 Kč. Pan Novák má manželku na rodičovské dovolené (vlastní příjmy manželky nedosahují tedy 68 tisíc Kč) a jedno dítě, na které uplatňuje daňové zvýhodnění. Jak se zvýší zdanění pana Nováka?

Rok 2012

Daň z příjmu fyzických osob:

• Příjmy 1 000 000 Kč

• Výdaje 600 000 Kč (60 % z 1 000 000 Kč)

• Základ daně 400 000 Kč (1 000 000 Kč – 600 000 Kč)

• Daň z příjmu 60 000 Kč (15 % ze 400 000 Kč)

• Sleva na poplatníka 24 840 Kč

• Sleva na manželku 24 840 Kč

• Daňové zvýhodnění 13 404 Kč (1 117 Kč x 12 měsíců)

• Daňová povinnost - 3 084 Kč

Na dani z přžíjmu pan Novák nezaplatí ničeho, ještě obdrží daňový bonus ve výši 3 084 Kč.

Sociální pojištění:

• (400 000 Kč x 50 % x 29,2 %) = 58 400 Kč

Zdravotní pojištění

• (400 000 Kč x 50 % x 13,5 %) = 27 000 Kč

Celkem pan Novák za rok 2012 zaplatí na všech daňových odvodech částku ve výši 82 316 Kč (- 3084 Kč + 58 400 Kč + 27 000 Kč).

Rok 2013

Pan Novák si bude muset propočítat, která varianta bude výhodnější. Zdali paušál bez možnosti uplatnit daňové slevy. Nebo daňová evidence.

a) Výdaje uplatněné paušálem

Daň z příjmu fyzických osob:

• Příjmy 1 000 000 Kč

• Výdaje 600 000 Kč (60 % z 1 000 000 Kč)

• Základ daně 400 000 Kč (1 000 000 Kč – 600 000 Kč)

• Daň z příjmu 60 000 Kč (15 % ze 400 000 Kč)

• Sleva na poplatníka 24 840 Kč

• Daňová povinnost 35 160 Kč

Sociální pojištění:

• (400 000 Kč x 50 % x 29,2 %) = 58 400 Kč

Zdravotní pojištění

• (400 000 Kč x 50 % x 13,5 %) = 27 000 Kč

Při uplatnění výdajů paušálem by za rok 2013 byla celková daňová povinnost pana Nováka 120 560 Kč (35 160 Kč + 58 400 Kč + 27 000 Kč), tedy o 38 244 Kč více než v roce 2012.

b) Skutečné výdaje dle daňové evidence

Daň z příjmu fyzických osob:

• Příjmy 1 000 000 Kč

• Výdaje 500 000 Kč

• Základ daně 500 000 Kč (1 000 000 Kč – 500 000 Kč)

• Daň z příjmu 75 000 Kč (15 % z 500 000 Kč)

• Sleva na poplatníka 24 840 Kč

• Sleva na manželku 24 840 Kč

• Daňové zvýhodnění 13 404 Kč (1 117 Kč x 12 měsíců)

• Daňová povinnost 11 916 Kč

Sociální pojištění:

• (500 000 Kč x 50 % x 29,2 %) = 73 000 Kč

Zdravotní pojištění

• (500 000 Kč x 50 % x 13,5 %) = 33 750 Kč

Při uplatnění skutečných výdajů by za rok 2013 byla celková daňová povinnost pana Nováka 118 666 Kč (11 916 Kč + 73 000 Kč + 33 750 Kč), tedy o 36 350 Kč více než v roce 2012. Daňová evidence je výhodnější. Otázkou ovšem zůstává, zdali by pan Novák kvůli necelým 2 000 Kč vedl daňovou evidenci. Možná by raději nadále zůstal u výdajového paušálu, protože je to pro něj mnohem jednodušší a pohodlnější. Při vyšším rozdílu by však byl nucen daňovou evidenci vést.

Slevu může uplatnit pracující manželka

Daňová povinnost by se tedy zvýšila všem OSVČ, které využívají i jiné daňové slevy, než pouze základní slevu na poplatníka. Živnostníci mající zaměstnanou manželku nebudou mít s uplatněním daňového zvýhodnění na děti problém, protože bude daňové zvýhodnění uplatňovat jejich manželka u zaměstnavatele. Paradoxně tedy vroste více daňová povinnost rodině, kde je maminka na rodičovské dovolené a daňové zvýhodnění nepůjde uplatnit.