Žrout elektřiny jménem Evropa – do roku 2025 vzroste naše spotřeba téměř o čtvrtinu

Významnou roli při financování energetických projektů budou hrát banky – očekává se, že bankovní úvěry pokryjí až 60 procent veškerého potřebného kapitálu.

„Většina představitelů dotázaných bank předpokládá, že v následujícím roce jejich energetická portfolia stabilně porostou. Šanci na financování budou mít zejména vhodně strukturované projekty,“ domnívá se Otakar Hora, Partner, KPMG Česká republika.

Evropská odvětví energetiky a energetické výroby a distribuce budou během následujících 15 let potřebovat významný objem finančních prostředků k realizaci plánovaného rozsáhlého investičního programu dekarbonizace výrobního portfolia, nahrazení stárnoucí infrastruktury a investic do výroby obnovitelné energie, ale i do přenosových a distribučních sítí.

Střední a východní Evropa: spotřeba elektřiny vzroste více než o třetinu

Většina bank vidí investice do energetického sektoru optimisticky také vzhledem k tomu, že většina prognóz energetice předpovídá růst. V posledních pěti letech totiž aktivity zaměřené na financování evropské energetiky vykazovaly stabilní a pozitivní tendenci co do počtu i hodnoty transakcí.

V regionu střední a východní Evropy se v příštích 15 letech očekává nárůst spotřeby elektřiny o 36 procent, což znamená zvýšení o více než dvě procenta ročně. V západoevropských státech poroste spotřeba elektřiny v uvedeném období o něco pomaleji – celkový nárůst se bude pohybovat kolem 21 procent, roční pak bude přes jedno procento. Dle odhadů bude v Evropě v tomto období potřeba investovat zhruba 1 000 miliard eur, zčásti do modernizace zastaralých elektráren – vzhledem k očekávanému vyššímu růstu poptávky bude nutné nahradit letitou infrastrukturu. Dalších 24 procent z této částky se vynaloží na rozvoj větrných elektráren a dalších 18 procent na solární energii.

„Hospodářská recese měla na sektor energetiky jenom krátkodobý dopad. V současnosti je oživení evropské ekonomiky podpořené zlepšujícím se investičním klimatem a rostoucí důvěrou spotřebitelů. Doprovází ho také rostoucí poptávka po energii,“ uvádí Otakar Hora.

Zejména díky zavedení nejrůznějších podpůrných programů Evropské unie a investičních pobídek v několika evropských zemích se v posledních letech pozornost investorů obrátila k obnovitelné energii. Základ výrobního mixu však budou i nadále tvořit tradiční technologie užívané v jaderných, uhelných a plynových elektrárnách. Jsou totiž spolehlivé, mají nižší výrobní náklady a umožňují flexibilní a zároveň stabilní výrobu energie.

Jak získat důvěru banky?

V popředí zájmu nejen developerů energetických projektů, ale také finančních institucí, jež mají projekty úvěrovat, jsou dlouhodobé smlouvy a jistota stabilního odbytu elektrické energie. Takovéto smlouvy totiž významně snižují rizikovost, což zvyšuje důvěru banky.

Pro úspěšné získání bankovního úvěru má zásadní význam také stabilní regulatorní prostředí daného státu, jež je pro banky jedním z klíčových kritérií. V loňském roce se totiž v některých evropských zemích ukázalo, že tzv. retroaktivní regulace může mít pro projekty a důvěru v trh doslova ničivé důsledky. Například v Německu bylo v souvislosti s plánovanou výstavbou nových jaderných bloků elektráren zahájeno několik projektů. Po rozhodnutí vlády ustoupit od výroby elektřiny jadernými elektrárnami je u nich však nutné rychle a od základu změnit prostředky a zdroje financování ze strany bank.

„Přes veškerá úskalí, jež jsou se získáním důvěry bank spojena, lze ale říci, že obecně jsou finanční instituce ochotné do energetiky a energetické výroby a distribuce investovat,“ myslí si Otakar Hora.

Banky peníze půjčí, když se zaručí stát

V některých případech je pro banky důležité – a mnohdy i nezbytné – aby na projektu participoval stát. Jedná se zejména o nové technologie a rozsáhlé projekty s instalovanou výrobní kapacitou přesahující 1 000 MW. Samy o sobě totiž takové energetické projekty představují vysokou míru rizika (zejména stavebního a konstrukčního charakteru), jež banky z pochopitelných důvodů nejsou ochotny akceptovat.

„Stát by měl ke snížení rizika přispět tím, že poskytne záruky za úvěry a zajistí průhlednou regulaci. Takto by měl podporovat zejména projekty, které vyžadují značné investice, což jde ruku v ruce s vysokou mírou rizika či delší dobou návratnosti investic,“ doplňuje Otakar Hora.