Rychle rostoucí ekonomiky včetně České republiky mají dobré předpoklady přečkat i další ekonomickou bouři bez úhony

Rozložení sil v globální ekonomice v poslední době zaznamenává stále výraznější změny – na scéně se objevuje skupina rychle se rozvíjejících zemí, které atakují pozice po léta zastávané vyspělými státy. Podle čtvrtletní prognózy Ernst & Young, která se zaměřuje na nově nastupující ekonomiky (Rapid Growth Markets Forecast), by se měl hrubý domácí produkt (HDP) těchto rychle rostoucích zemí v letošním roce zvýšit průměrně o 6,2 %. Porostou tedy pravděpodobně téměř čtyřikrát rychleji než stagnující eurozóna.

„Důležitost rozvíjejících se ekonomik se zvyšuje spolu s tím, jak roste jejich podíl na světovém hospodářství a jejich globální vliv,“ říká Rain Newton-Smith, který se na přípravě prognóz podílí jako hlavní ekonomický poradce Ernst & Young. „Zatímco vyspělé státy bojují se slabým ekonomickým růstem, nastupující ekonomiky mají šanci přečkat i další ekonomickou bouři bez úhony.“

Jaký vliv bude mít zpomalení globální ekonomiky na rychle rostoucí trhy?

Závislost rozvíjejících se ekonomik na obchodu s jejich vyspělejšími partnery se od roku 2005 postupně snižuje, tak jak klesá podíl vyspělých ekonomik na světovém hospodářství a jak se zvyšuje domácí poptávka na rychle rostoucích trzích. Nicméně export do rozvinutých zemí pro rychle rostoucí ekonomiky stále představuje téměř 15 % jejich HDP.

„Rychle rostoucí trhy samozřejmě nejsou vůči globálním ekonomickým rizikům imunní,“ říká Jan Fanta, partner podnikového poradenství a řízení rizik Ernst & Young v České republice. „Ale mají velice dobré předpoklady tyto problémy zvládnout.“

Prognóza Ernst & Young předpokládá, že pokud by se eurozóně nepodařilo řízeně zvládnout dluhovou krizi některých jejích členů a upadla by do další recese a pokud by v následujících dvou letech stagnoval růst americké ekonomiky, HDP rychle rostoucích zemí by se v roce 2013 zvýšil průměrně pouze o 3,2 %. Rostly by tedy podstatně pomalejším tempem, než je v současnosti odhadovaných 6,8 %, nicméně stále se jedná o růst, který jim vyspělé ekonomiky mohou jen závidět.  

„Tento negativní scénář by měl výrazný dopad nejen na státy ve střední a východní Evropě včetně České republiky, které mají se svými sousedy úzké obchodní vazby, ale také na vývozce ropy a dalších komodit, jako jsou Rusko, Brazílie nebo Chile. Jejich export by totiž znehodnocovaly klesající ceny i menší poptávka,“ komentuje Jan Fanta. Výrazně by utrpěly i další státy provázané se světovou ekonomikou úzkými obchodními a finančními vazbami, například Korea nebo Singapur. „Naproti tomu dopad na země jako Čína nebo Indie by byl menší, což je dáno mimo jiné velikostí jejich domácího trhu a pozitivním efektem nižších cen ropy a dalších komodit.“

Česká republika – vyhlídky exportu se zhoršují, spotřeba domácností stagnuje

Růst české ekonomiky ztratil ve druhém čtvrtletí letošního roku dynamiku. Oproti prvnímu čtvrtletí, kdy se HDP zvýšil o 0,9 %, bylo tempo jeho růstu pouze 0,1%. V posledních měsících se navíc výrazně zhoršily vnější ekonomické podmínky, takže se ve druhém pololetí očekává citelný útlum zahraniční poptávky. S ohledem na tyto faktory předpokládáme pro letošní rok 2,0% růst HDP a velmi podobný je i náš odhad pro rok 2012 (2,1 %).

„Minimální růst exportu se odráží v pomalejším zvyšování průmyslové výroby a snížení míry využití průmyslových kapacit. V této souvislosti očekáváme, že objem investic letos vzroste pouze o 2,0 %,“ říká Jan Fanta.

Míra nezaměstnanosti v České republice od začátku letošního roku setrvale klesala až do července, nicméně v srpnu začala růst. Ve druhém pololetí se očekává stabilní míra nezaměstnanosti, průměr za celý rok 2011 se odhaduje na 8,6 %, což by byl lepší výsledek než v minulém roce, kdy byla nezaměstnanost 9%. Objem maloobchodního prodeje nevykázal ve druhém čtvrtletí žádné zlepšení, důvěra spotřebitelů byla letos v srpnu téměř na stejně nízké úrovni jako v prvním čtvrtletí 2009.

„Schodek státního rozpočtu se letos zatím snižuje. V červenci a srpnu také pokračoval pokles výnosů českých státních dluhopisů. Očekáváme, že za letošní rok schodek státního rozpočtu klesne na 4,4 % HDP a v příštím roce pod 4 %,“ dodává Jan Fanta.

Potenciál rychle rostoucích ekonomik pro další desetiletí

Tyto země mají přes výrazný růst, který zažívají v posledních letech, stále velký ekonomický potenciál. Motorem jejich dalšího rozvoje bude pokračující industrializace a urbanizace, spolu s růstem počtu obyvatel a posilováním střední třídy. Díky efektivnějšímu ekonomickému řízení a politické stabilitě, vysoké míře investic a úspor a relativně nízkým veřejným dluhům jsou tyto země atraktivní pro investice západních korporací, jejichž domácí trhy nerostou a které mají zájem investovat v ekonomikách s větším růstovým potenciálem.

Objem přímých zahraničních investic v rychle rostoucích ekonomikách se zvýšil z 205 miliard amerických dolarů v roce 2000 na 444 miliard amerických dolarů v roce 2010. Do těchto zemí dnes plyne asi polovina veškerých přímých zahraničních investic. „Přímé zahraniční investice, to už dávno není jednosměrná cesta – samy nastupující ekonomiky hrají v rozvinutých zemích stále významnější roli mezinárodního investora, protože jejich přední společnosti skupují své západní konkurenty,“ říká Jan Fanta.

Další cesta nebude snadná

„I když jsou perspektivy rychle rostoucích ekonomik celkově pozitivní, jedna věc je jistá: ani jejich další vývoj nebude bezproblémový,“ upozorňuje Jan Fanta. „Tyto státy budou muset překonat řadu překážek, aby si zajistily úspěšný ekonomický růst.“  K nejvýznamnějším potenciálním problémům, které by mohly ohrozit rozvoj těchto trhů a s nimiž bude nutné se vypořádat, patří inflační tlaky v případě „přehřátí“ ekonomiky, dopady, které má příliv kapitálu na konkurenceschopnost výrobních odvětví, a vybudování kvalitní infrastruktury (fyzické i znalostní), která umožní dlouhodobý růst.

Optimistický výhled rychle rostoucích ekonomik

Perspektivy globální ekonomiky jsou velmi nejisté, vyspělým zemím hrozí návrat recese, znovu se prohlubuje finanční krize. Nicméně rychle rostoucím trhů se i za těchto nepříznivých podmínek daří rozvíjet jejich vlastní ekonomický potenciál. A většina z nich navíc má finanční zdroje, které jim v případě potřeby pomohou zajistit ekonomický růst a ochránit vlastní bankovní sektor před nejhoršími důsledky finanční krize.