Domluví se strany na změnách ve svém financování?

Neprůhledné toky stranických financí v kombinaci se stále rostoucími výdaji na předvolební kampaně jsou totiž místem, odkud by se měly začít vyprávět příběhy netransparentních a předražených veřejných zakázek. Podnikatelé totiž své dary stranám často berou jako investice.

Každý z politiků dostal v diskuzi stejný prostor, během kterého mohl představit novinky, které jeho strana ve věci zprůhlednění toku peněz pohybujících se v české politice hodlá podořit, nebo přímo navrhovat. S čím tedy přišli?

ČSSD je pro zavedení stropů financování

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka uvedl, že jeho strana je pro zavedení finančních stropů u politických kampaní. Ty by neměly nadále být pouhým soubojem reklamních společností, ale měly by stát na myšlenkách. Čemuž by zřízení stropů mohlo napomoct. Aby se předešlo v minulosti častým "špinavým" anonymním kampaním, měl by být u každé politické reklamy uveden zadavatel. Tedy politický strana.

Sobotka se dále vyslovil proti snižování státních příspěvků vítězným politickým stranám, protože bez nich budou podle něj strany hledat peníze jinde. Tedy v soukromém sektoru, který si tím strany zaváže. Volební výdaje by měly být vedeny pouze elektronicky a podle ČSSD by na ně měl dohlížet speciálně vytvořený úřad.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) představil sedm bodů, kterými by jeho strana chtěla legislativu financování politických stran ošetřit. S Bohuslavem Sobotkou se shodnul na zákazu anonymních politických kampaní, za které by netrestal pouze politické strany, ale i reklamní agentury, které by takovou kampaň zveřejnily.

Na důslednější monitoring financování stran by zřídil speciální fond. Monitorovat ale podle něj nemá nová státní instituce, nýbrž granty dotovaný neziskový sektor. Strany by také měly vést podrobnější účetnictví a zveřejňovat dárce na internetu.

Je finanční strop populismus?

Návrh ČSSD na zřízení finančního stropu nicméně Pospíšil označil za populistický, protože stropy podle něj nic neřeší a šly by obcházet. „Cílem změn nemá být něco zákazat a omezit, ale vše co probíhá výrazně ztransparentnit,“ řekl.

Předseda Strany zelených Ondřej Liška měl ve svém návrhu bodů dokonce osmnáct. Vše řečené označil za nedostatečné, protože problém se podle něj musí řešit komplexně. Pokud se zanechá jediná legislativní skulina, strany ji podle něj opět zneužijí.

Strana zelených by pro zavedení nového úřadu nebyla, byla by ale pro rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Sankce za pochybení by podle Lišky měly být nejméně dvojnásobné oproti částce, kterou byl zákon porušen. Finanční stropy Strana zelených podpoří, stejně jako zvláštní účty určené na financování kampaní.

Audit účetnictví politických stran

Liška navíc přišel s návrhem kontrolovat účetnictví stran jednou ročně losovaným auditorem, který by neměl na žádnou stranu vazby a provedl by audit skutečně nezávisle. Strany by měly své výroční zprávy zveřejňovat na internetu. Zákon by se měl navíc zaměřit i na akciové společnosti, které stranám patří (příkladem je například akciová společnost Cíl, která patří ČSSD).

Strany musí také platit tržní ceny za kampaně a nesmí dostávat skryté slevy, které se mohou rovněž později projevit žádostí o protislužbu. Členské příspěvky nad 5000 korun by měly být posuzovány jako dar.

Místopředsedkyně vlády Karolína Peake (Věci veřejné) souhlasila s losováním auditora stran, zrušením anonymních kampaní, finančními stropy i s novým státním úřadem. Slevy za kampaně by nezakazovala, podle ní by se ale měly uvádět mezi nepeněžitými dary. Změny by rozhodně zavedla již před dalším volebním obdobím a nikoliv až po něm.

Místopředseda KSČM Milan Bičík prohlásil, že komunistům vadí nedostatečná průhlednost v příjmech a výdajích stran - ne jejich hospodaření. Jeho strana by podpořila změny doporučované Skupinou států proti korupci (GRECO) a kladla by důraz i na sankce. Za kampaně musí podle něj strany platit tržní ceny a audit dělat nezávislý auditor, kterého určí ministerstvo financí.

„Legislativní úprava sama nezabraňuje vlastni aktivitě v jakékoliv oblasti,“ prohlásil Marek Ženíšek z TOP 09. Podle nej jsou tedy nejdůležitější vnitřní pravidla strany, která si mohou čisté a transparentní fungování nastavit už nyní.

Snížit státní příspěvek stranám?

Ze změn TOP09 navrhuje razantní snížení státního příspěvku, protože velké dotace nevidí jako férové vůči menším stranám, které na ně nedosáhnou. Navíc podle něj není prokázané, že by s vyšším státním příspěvkem klesala korupce přicházející ze soukromého sektoru. Dále je TOP 09 pro otevřené účty stran, které by byly volně k nahlédnutí na internetu, přes které by šly veškeré finance, včetně členských příspěvků.

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek politiku označil za odraz společnosti a přišel s netvrdší systémovou kritikou, když prohlásil, že sebetvrdší zákony nepomůžou tam, kde není vymahatelné právo. Nebude-li správně fungovat moc výkonná a moc soudní, změny na úrovni moci zákonodárné nepomůžou.

Odmítl možnost snižovat státní příspěvky, protože politika se podle něj bez peněz dělat nedá. Pokud peníze nepřijdou od státu, budou je strany muset hledat v privátním sektoru, kterému zůstanou zavázány.

Strop pro politické kampaně KDU-ČSL určila na 80 milionů za celostátní kampaň a 3 miliony na kandidáta v kampani senátní. Každá koruna určena pro politickou kampaň by podle něj měla být dohledatelná. Podle Bělohrádka se od roku 1998 vedlo na téma změn financování stran už mnoho jednání. Vždy ale podle něj bylo kámenem úrazu shodnout se na sankcích.